Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na chybičky v příbězích číslo 71 až 101.

Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na chybičky v příbězích číslo 34 až 69.

Jan Fischer kreslil příběhy Rychlých šípů (dále jen RŠ) často na poslední chvíli – kromě RŠ měl ještě spoustu jiných zakázek. Na kvalitě kreseb to vůbec není poznat – ty jsou výborné, ale projevuje se to v některých drobnostech, které si Fischer nehlídal (např. jednou mají dveře kliku nalevo a v dalším obrázku napravo). Nepřesnosti se objevují i v příbězích dalších kreslířů – Václava Junka, Bohumíra Čermáka a Marko Čermáka. Nicméně bych rád podotknul, že tato různá opomenutí kreslířů kvalitu RŠ rozhodně nijak nesnižují. Číslování příběhů jsem převzal z nového kompletního vydání RŠ od nakladatelství Olympia. Dnes se zaměříme na Mirkovy pumpky a na chybičky v příbězích číslo 1 až 14.

Dětský křesťanský měsíčník Nezbeda už bezmála 8 let uveřejňuje na poslední stránce barevný seriál KAMARÁDI (kreslí J. Hora) o vlastním čtenářském klubu. Malí čtenáři tak mají možnost už do roku 1994 sledovat roztodivné příběhy klukovské party, které je zavedou mezi Euroindiány, do svatyně Klanu černých bizonů nebo s nimi objasňují záhadu alchymistické laboratoře na zřícenině hradu Vlčtejn. Kamarádi hrají rovněž zimní hry, stopují Yettiho, řeší záhadu řeky Říčánky a pátrají po totožnosti Komanda X, které se jim vloupalo do klubovny. Současně s Kamarády vychází v Nezbedovi nám už známý miniseriálek Akély a Seta MIKI A BINK.

S historicky již třetím vzkříšením skautské organizace se samozřejmě obnovil také časopis Skaut-Junák. Na jaře 1990 vyšlo nulté číslo a od září vycházel časopis již pravidelně jako čtrnáctideník. Na zadní straně si našel místo kreslený seriál M. Čermáka a Z. Jonáše (pseudonym M. Zapletala), dějově propojený s románem na pokračování PŘÍBĚHY STARÉHO VLKA uvnitř časopisu. Seriál samotný nemá vlastní název, jednotlivé příhody dvou hochů Toma a Péti v nově vznikajícím skautském oddíle však měly své názvy: Staré tábořiště, Hořící paseka...

Společenské změny po listopadu 1989 zahájily novou éru v politické, hospodářské i kulturní existenci našeho státu. Obnovily se dětské a mládežnické organizace a – což nás zajímá nejvíce – knižní a časopisecká produkce, teď necenzurovaná, se předháněla v nabídce. Dříve vycházející periodika měnila název i obsah, objevily se zcela nové tituly. Mnohé z nich už dnes neexistují, jejich vysoké náklady rapidně klesaly, změny v distribuci způsobovaly jejich nedostupnost a nebylo výjimkou vydání pouze prvního a zároveň posledního čísla. Dřívější problémy s cenzurou záhy vystřídaly problémy finanční…

Pokračujeme v popisu klubáckých komiksů z časopisu Kometa, konkrétně příběhu Walitaka. ZIMNÍ TÁBOR (čísla 21 a 22) je název třetí části, ve které se Walitakův oddíl vydává na zimní táboření v týpí, spolu se spřáteleným kmenem Vran. Čeká je poslední prosincový týden nabitý nejen dalšími indiánskými dovednostmi, ale i rozmary počasí a hlavně rozmanitými hrami a soutěžemi.

Konec osmdesátých let byl ve znamení politického uvolnění. To mělo příznivý vliv i na kulturu, takže ve filmu, hudbě a literatuře se začala objevovat jména a žánry do té doby málo frekventovaná či zcela zakazovaná. Dětské časopisy zpočátku nenápadně, později razantně měnily svou tvář. Významným prvkem této změny se stal čtenáři vyhledávaný kreslený seriál. Dalším krokem, odrážejícím nové poměry (zejména po pádu komunismu), byl vznik magazínů a časopisů, zaměřených pouze na komiks. Začněme tedy v osmdesátémdevátém roce, který je nejen pro naše vyprávění velmi důležitý.

Ihned od prvního čísla dalšího ročníku (1984) měli čtenáři Sedmičky možnost sledovat jiný kreslený seriál MIMOZEMŠŤANÉ (text J Záruba, kresby opět J. Petráček), což je název družiny pionýrského oddílu Vesmír. Jeho členové jsou z vesničky Březinky a čtenáři se s nimi mohli setkat již v předchozím seriálu, kdy pro Třináctku uspořádali jednu napínavou hru. Mimozemšťany tvoří tři holky (Cinka, Maruška a Jitka) a čtyři kluci (Doktor, Vrabčák a bratři Petr a Pavel).

V devátém pokračování našeho seriálu o seriálech se úvodem vrátíme na počátek 80. let na neoficiální časopiseckou scénu, kde mnohdy vál svěží vzduch. Podíváme se také za hrdiny kreslených příběhů, které skoro celých deset let vycházely na zadní straně týdeníku Sedmička pionýrů...

Posledním komiksem tohoto zaměření ve Svobodném slově byli RYTÍŘI SOPKY (text M. Procházka, kresby M. Novák), který vyšel ve dvou na sebe navazujících příbězích (1972-1973). Na začátku stojí dva kamarádi, tentokráte Tonda a Kamil. Při hledání nerostů na hoře jménem Sopka objeví jeskyni, ve které se za II. světové války skrývali partyzáni a začnou tak rozplétat historii oněch let.

Počátek období, kterému se budeme věnovat, je poznamenán ztrátou samostatnosti a svobody jednotlivých dětských organizací. Všechny se musely uchýlit pod hlavičku PO SSM nebo oficiálně ukončit činnost. Mnohá jména se stala nežádoucími a opět mezi nimi nechybí J. Foglar. Přesto první roky sedmdesátých let paradoxně znamenaly pro ctitele kreslených seriálů pravé žně. Každý dětský časopis věnoval stránku i více svébytnému světu komiksu, ani magazíny pro dospělé nezůstaly pozadu. Seriály uveřejňují i sobotní přílohy novin. Pravdou je, že klubácká tématika se objevila jen v některých.

Marko Čermák, do té doby znám jen jako muzikant country, se po práci na Rychlých šípech čtenářům Skauta-Junáka představil svým autorským seriálem PSÁNO NA BŘEZOVÉ KŮŘE, nejprve černobílém provedení (8 částí), v dalším ročníku již barevném (9 částí). Přitažlivě podané příběhy Ludvy a Cvrčka a jejich starších přátel – zálesáků Brášky a Kima se odehrávají převážně v lesích, na výpravách a zálesáckých stezkách.

V minulém pokračování jsme období o němž dnes budeme psát, nazvali "zlatou dobou" českého (československého) komiksu. Určitě zcela právem. Můžeme ho časově vymezit léty 1967 až 1970, ale je pochopitelné, že některé projekty dobíhaly i přes tuto vymezenou hranici…

Na klubovní stránce Pionýra se během roku 1966 objevovala hlášení turistické rozvědky č. 306 z Klášterské Lhoty, zpracovaná do krátkých seriálů. Autor, velitel TR Milan Blass, svými jednoduchými, ale působivými kresbičkami pobavil i inspiroval mnoho svých klubáckých vrstevníků.

Padesátá léta představují období stagnace a nesvobody i pro klubáckou scénu. Průkopník českého komiksu dr. Jan Fischer nemůže publikovat. Kolující foglarovské časopisy a vytrhané stránky s Rychlými šípy či Družinou Lišek připomínají slávu minulých let. Zatím neznámí Kája Saudek, Marko Čermák a jiní pilně kreslí komiksy pro úzký okruh svých přátel. Nově vzniklé časopisy Ohníček, Pionýrské noviny a Pionýr jsou dosud pevně pod kontrolou ÚV ČSM.

V září 1947 vystřídala Lišky skautská družina Sobů v příběhu TAJEMSTVÍ BAŽIN (kreslí P. Vječner). Vypráví o šestici Sobů, která si na pár dnů vyjela do jižních Čech, kde bydlí v opuštěném klášteře a odhaluje v bažinách záhady a podvody kolem továrny na porcelán. (Seriál naštěstí stihl vyjít před únorem 1948 – další Vječnerův komiks o anglickém cestovateli v Tibetu byl bez vysvětlení a omluvy zastaven uprostřed otiskování.)

Chlapec (dívka) potká kamarády, založí spolu klub, pořádají výpravy, hledají klubovnu, hrají hry. Oddíl kluků (holek) prožívá dobrodružství v uličkách města, na prázdninovém táboře. Pár hochů (děvčat) se dá dohromady, aby svorně čelili nepřátelské partě; zlodějům, darebákům. Takto a podobně vzniká klub, parta, oddíl, družina, kroužek, spolek, bratrstvo či tlupa...