Blade je opět tady a tentokrát to opravdu není žádná legrace. Staří dobří upíři nejen že na něho navlékli vraždu, a tak proti němu poštvali FBI, ale také chtějí k jeho konečné likvidaci použít svou nejsilnější zbraň – samotného Draculu. Legendární otec upírů jim má rovněž „umožnit“ přežít na denním světle, definitivně tak ovládnout celý svět a lidstvo používat jako zásobárnu krve. Bladeovi to ale nepřipadá jako dobrý nápad, a proto se dává dohromady se skupinou lovců upírů jménem Nightstalkers, která se mimo jiné skládá z Whistlerovy dcery Abigail a pekelně hláškujícího Hannibala Kinga. Poslední lov tedy může naplno vypuknout!!!

Když někdo mluví o Supermanovi, má v očích radost a obdiv. O mně se radši nemluví. O mě se jen šeptá. Já jsem Batman. A Batman by vás mohl slyšet i přesto, že mluvíte tiše. Vždycky objeví vaše hříchy a krutě je potrestá. Takže: Ticho! Přicházím…

V roce 1997 u nás vyšla kniha spisovatele Christophera Goldena Hellboy – Ztracená armáda. Román čtenáře zaujal především díky klasické hellboyovsky ponuré atmosféře, strhující akci a originálním hláškám hlavního hrdiny. Teď tu máme rok 2005 a Comics Centrum nám opět ve výborném překladu Jana Kantůrka přináší povídkový sborník Hellboy – Melouchy, na kterém se Golden podílel společně s dalšími čtrnácti spisovateli. A jak tento zajímavý počin dopadl?

Strážci bezprostředně po svém vydání zapůsobili jako bomba. Intoše přesvědčili, že je na čase začít znovu číst komiksy, literární kritiky zmátli natolik, že jim v roce 1988 udělili dokonce prestižní cenu Hugo, která se jinak uděluje nejlepší science-fiction roku. Přitom kresebně nejde o dílo nijak inovativní, působí trochu sádrovitě, jako by vzniklo někdy v 50. či 60. letech. To byl ovšem strategický záměr a úskok autorů, kteří hlavní nápor hnali přes scénář. Dnes ovšem starý revolucionář Moore prožívá spíše zklamání…

Edice Nový komiks k nám přivalila kvarteto populárních italských comicsových hrdinů v čele s hororově laděným Dylanem Dogem. Koření strašidelné příchuti má v sobě ale také scifárna Nathan Never. Mohli jsme se o tom přesvědčit v předchozím díle, plném asociací na Draculu. Ve druhém pokračování dominuje ona sci-fi stránka, ale opět se hororové prvky objeví. I když se nakonec ukáže, že…

Tak tenhle comics vám může pěkně zvednout mandle - zvednout a vystřelit z pusy rovnou ven na procházku. Ryzí Garth Ennis, když v Americe začínal a psal pod Vertigem. Takže nebyl VŮBEC omezen v psaní svých brutálních příběhů a na téhle sérii je to poznat. Ku*va moc sprostých slov, samí úchyláci, sadomasochističtí poldové, holocaustoví zabijáci, ožralí andělé, irský upír a především jeden kněz, co „tak trochu“ ztratil víru a „našel“ něco podstatně jiného – Genesis.

Lobo byl, je a bude. Pranic na tom nezmění jeho odpůrci a už vůbec jeho nepřátelé. Což jsou ostatně všichni, kdo byť jen pohledem zkříží jeho cestu – odkrágluje kohokoliv, Soudce Dredda nevyjímaje. Album Psycho-bikers vs. The Mutants from Hell není v tomto směru výjimkou: je to zkrátka klasická lobovská sekanice. No a když se do toho připlete ještě Mean Machine…

Kdo zabil Stefana "Sedlo" Graczika? Jak se bude vyvíjet vztah mezi Jeffem Smaxem a Robyn Slingerovou? Dostane se zabijácká pornoherečka M'rrgla Qualtz před spravedlivý soud? A v neposlední řadě: Podaří se vypudit ultramyši z bytu Duanovy matky? To je jen několik otázek, které určitě zajímají většinu čtenářů prvního svazku komiksové knihy Top 10. Nejlepší cestou k nalezení odpovědí je začíst se do druhého dílu, který je trochu kratší a levnější než předešlý. Oba svazky jsou opravduvelmitěsněpropojené, takže pokud neznáte jedničku, navrhuji to rychle dohnat - minimálně přečtením naší recenze úvodního dílu.

Motto zabijáka: „…a budeme zabíjet a zabíjet a zabíjet a zabíjet a neskončíme, dokud nebudou všichni ti parchanti mrtví…..“

Konečně je to tady. Rudé žně, střepy na talíři, neforemné hromádky zkrvavených vnitřností. Ano, maso. Extrémní maso. Lobo, destruktor, zabiják, Velkej šéf, lovec lidí a alkoholik se (z)vrací. A to ve svém nejslavnějším příběhu. Umírá, v pekle ho nechtějí, nebe vykydlí a vrací se zpět. Tenhle comcis zní jako rajská hudba. Hraná na harfu pilou…

Tak jo, fandové. Velkej šéf se vrátil a s ním nepřišel zákon. Nebo tak nějak. Každopádně to je celkem jedno, protože budete svědky experimentu epochálního významu. Pokusím se už samotnym stylem recenze vystihnout kvalitu, aspekty a blablabla tohoto rudozeleného comicsového díla. Tak za prvé. Teď se soustřeďte na mě, ukážu vám jakej jsem totální masér a testosteronem nabušenej recenzent – takže sledujte ty kydy, co do vás budu cpát, smějte se tomu & obdivujte mě, jak moc 'sem cool a vůbec úžasná postava. Jasný, pose… ?!

Batmana zná (asi téměř) každý, avšak pohled na něj z trochu jiné stránky nabízí řada Elseworlds. Právě z ní pochází i book nazvaný (ne)jednoznačně Thrillkiller – aneb něco více o Batgirl, Robinovi, Jokerovi a politickém zákulisí, hýbajícím Gotham City na přelomu 50. a 60. let, které zrodily takové protiklady jako rock´n´roll a válku ve Vietnamu.

Nač chodit kolem horkých vnitřností, řekněme si to hned a natvrdo – zombie nemají film rády. Film se na ně dívá s předsudky, s namyšleností a pohrdáním živých. Vidí nemrtvé jako bandu tupých, idiotsky blekotajících a toporně sa potácejících oživlých mrtvol, které nemají na práci nic lepšího, než se po vás sápat a pokoušet se vám vyžrat mozek nebo alespoň vysrknout nějaké to střívko. Komiks je jiný. Komiks nemrtvým vrací jejich důstojnost. Zombie komiks zbožňují.

Boj proti zákeřným padouchům může ještě jeden rozlícený pavouček zvládnout. Ale boj proti veřejnému mínění? Když se navíc ještě přidávají problémy v osobním životě? Peter Parker to zkrátka nemá vůbec jednoduché. I tentokráte se můžeme díky sérii Comicsových legend vrátit do doby comicsového „středověku“. A provázet nás nebude nikdo jiný, než famózní Stan Lee…

Marvelovský „muž beze strachu“ prochází svou renesancí: série dostala vyhlášeného scénáristu, evropského (!) kreslíře, natočil se podle ní film, loni získala cenu Willa Eisnera (nejlepší série) a dvě knihy byly dokonce nominovány na ocenění nejlepší album na angoulemském komiksovém festivalu. To poslední hovoří nejen o amerikanizaci francouzského trhu (či naopak o větším uznání, které si ve Francii zaoceánský komiks získává?) a nám dává příležitost položit si pár otázek na téma Evropa vs. Amerika…

Wolverine se vrací. Nabroušený prcek, vybavený adamantiovými drápy a suchými hláškami. A také talentem vždycky se dostat do maléru a všechny zmlátit. Co naplat, že se zdekoval do asijského Madripooru? Když mu jdou po krku falešní i praví upíři, musí jeho opravdová identita ven, stejně jako jeho drápy…

Pánové Smolderen a Marini, autoři oblíbené série Gipsy, nevěští lidstvu vůbec růžovou budoucnost. Z jejich pera a tužky na nás číhají časy značně pochmurné: Země napůl zmrzlá a napůl pražená skrz ozónovou díru. V tomto světě, kde tříkontinentální mototepna C3C tvoří samotný vlastní svět s vlastními zákony, se odehrávají dobrodružství řidiče kamiónu, pašeráka a cigána, Cagoje…

Znáte to, každá síla má svou protisílu. Každá kyselina má svou zásadu, stejně jako každý disident měl svého fízla. No a něco na ten způsob potkalo i našeho milého Spider-Mana ze sousedství. Spider-Man má svého Morluna a nulovou šanci na přežití. To vše v jedné z největších comicsových událostí poslední doby: Spidey se vrací ve své nejlepší formě, ale na Morluna ani ta nestačí…

Všichni stárnou, všichni nakonec zemřou. Ale ne všichni někdy dospějí. Americký mainstreamový comics 80. let byl ještě pořád jenom dítě určované cenzurním Comics Code of Authority a díky tomu ztrácel většinu čtenářů ve chvíli, kdy vyrostli z barevné hravosti politicky korektních superhrdinů. Comics byl díky tomu v pozvolném úpadku, nemohl se dále rozvíjet a získávat nové čtenáře. Stejně tak na tom byl teenagersky rozverný Batman – jeho hvězda pomalu zapadala. Zachránit ho mohla jediná věc – dospělost. Naštěstí zázraky se někdy konají, a tak vzniklo toto dílo, které uvedlo do dospělosti a znovuoživilo nejen jeho, ale rovnou celý žánr. Jste zvědaví, jestli vám i dnes stojí tenhle navracející se Batman za přečtení?

Pravdivější už dnešní nadpis ani být nemůže. Co taky říct jiného o třetím dílu téhle u nás už snad celkem etablované série o sympatickém romském namakanci? Stejně jako o každém dalším pokračování nějaké zavedené belgofrancouzské řady vám o tomhle albu stejně nemůžeme sdělit nic jiného, než si vyjmenovat změny oproti předchozím dílům a doufat, že si ničeho nevšimnete. Tak abyste teda dostali aspoň něco: v tomhle dílu se skutečně uzavírá dosavadní dějová linie. Tečka. Spokojeni? No, posuňme se dále. Chcete opravdu vědět jak si s koncem téhle „ruské“ trilogie poradili její autoři? No ještě že tak, u hemoroidů svatýho Bulibaše!!!

Masky měly původně vyjít v edici Modrá Crew jako náhrada za opoždění projektu Batman/Darkness. Mezitím ale byla Modrá Crew zrušena a tak se vydání malinko zpozdilo, jak mimochodem bývalo v Crwi zvykem. Ale neznamená to, že by čtenáři o tento ultraponurý Spideyho příběh nějak přišli. Dočkal se vydání coby speciál v již zaběhnuté Spideyho sérii. Takže Spider-man tehdy potřetí - a s Maskami!

Byl to jiný čas. A jiná epocha. Šedesátá léta nakopla americký comics „feelingem“ nového desetiletí, hravými roky svobody, čisté zábavy a hippies. Těžkopádní, jednorozměrní hrdinové se stali bytostmi z masa a krve, a to přitáhlo nové čtenáře (včetně vysokoškolských studentů). Číst comics bylo prostě cool. Jenže nic není neměnné a vše se vyvíjí. Naštěstí to vždy nemusí být k horšímu, jenom trochu k jinému. X-Men jsou tak čtením pro nejširší okruh čtenářů, ukázkou toho, jak se dělal americký mainstream o deset let později. To ovšem rozhodně neznamená, že by to a priori mělo být špatné čtení…

První novodobý film o Batmanovi (1989) byl kasovní trhák. V Hollywoodu (ale i jinde) si slovo trhák překládají jako trhák – trhati se – dělit – rozkouskovat... Takže když je něco trhák, tak se musí natrhat a mít pokračování. Co si budeme nalhávat – málokdy se stane, aby nastavovaný film byl stejně dobrý či dokonce lepší než „jednička“. Z těch hodně povedených dvojek můžeme jmenovat perly jako Terminátor II, Vetřelci a… Batman se vrací!

Po zdařilé sérii Preacher se autorská dvojice Garth Ennis a Steve Dillon vrhla na neméně ambiciózní projekt Punisher, který měl vrátit zašlou slávu dalšímu z klasických marvelovských hrdinů. Původní postava Punishera se poprvé objevila v roce 1974 v sérii Amazing Spider-Man (#129) a slavný návrat přišel o šestadvacet let později v edici Marvel Knights určené pro starší čtenáře…

Havraní vlasy, lepá postava, kolísající v proporcích dle vkusu různých výtvarníků, zato setrvale „zahalená“ dvěma co nejužšími proužky látky; smyslně rudé rty, bezmezná výkonnost a neodpouštějící pomsta, skrytá v neúnavných pažích, mnoha zásobnících a dvojici slonovinových špičáků – to je Vampirella.

ZDRAVSTVUJTE TOVARIŠČI, AŤ ŽIJE SOVÉTSKÝ SVAZ a proletáři všech zemí, a ať žijí také dobří a řádně prověření čtenáři komikových příběhů, kteří vědí,že jedině příběhy o pracovitých komsomolcích, o naší komunistické straně a o míru na celém světě (pod rudou vlajkou) jsou ty pravé „STORY“, které nás můžou zcela naplnit uspokojením a blahem… Já, jakožto předseda komiksového předsednictva při ÚV a vůbec oddaný soudruh, Vám sděluji, že třetí díl VLADA s velice provokativní podnázvem „Rudá zóna“ není pro naší vlast absolutně přijatelný, ba právě naopak, a tímto jej dávám, zcela logicky, na seznam zakázaných a pobuřujících knih…

Takže dokončení u nás vycházející crwácké série oblíbeného stěnolezce je tu. Na mušku si beru zbývajících 8 čísel, která u nás samostatně vyšla v roce 2000 a 2001...

Ačkoli Sovětský svaz už nějaký ten pátek patří do učebnic dějepisu, někdejší hlavní rival Spojených států stále jitří fantazii některých komiksových tvůrců. Díky tomu vyšel v dubnu 2003 první díl třísešitové minisérie Superman: Red Son jako součást prestižní řady Elseworlds nakladatelství DC. Autorem scénáře je známý skotský autor Mark Millar (Ultimate X-Men, The Ultimates, Swamp Thing, The Authority), výtvarnou podobu mají na svědomí Dave Johnson (WildCATS, obálky 100 Bullets) a Kilian Plunkett (Unknown Soldier).

Hellboy se v našich krajích objevil už několikrát, a pokaždé nám ukázal nějakou svou dosud neznámou stránku. I tentokrát, ve svém druhém samostatném booku, předvádí tvář trochu odlišnou od těch předchozích. Po úderně vytvrzené atmosféře kraťasů a akčně-lineárně-retrospektivním Sémě zkázy tentokrát přichází s explozivně natlakovaným papiňákem, až po okraj narvaným spoustou mytologických bytostí, nápadů, dějových odboček a neutuchající akce jen jen připravené vás pod sebou pohřbít jak přílivová vlna. Co z toho ale vlastně plyne, to už je na delší povídání…

Neoficiální šeptanda, oficiální recenze, tuny náznaků a spousta propagace. To a mnohé další bylo s touto sérií Alana Moora spojováno během posledního minimálně roku stejně nerozborně, jako pěstní klouby a nosní přepážka. V mnohých tak jistě tato mediální masírka vyvolala neotřesitelný dojem, že tahle věc bude bomba, a to pokud možno aspoň neutronová. Jenže možná za to může příliš napumpované očekávání, možná, že taky každý pes jiná ves - každopádně Top 10 je fenomén mnohem komplikovanější a mnohovrstevnatější, než jak nám byl dosud prezentován. Fenomén, který stojí za rozbor.

Jasný a přímý scénář, průzračná a nekomplikovaná kresba, Batman, Vetřelci, pár vojáčků, mimozemšťané a krokodýl v hlavních rolích. To vše mohou být klady i zápory booku Batman Alien. Basta fidli.

Každý správný chlap musí za svůj život postavit dům, zasadit strom, zplodit syna a založit comicsový časopis. Zvláště v tom posledním úkolu jich ale většina selhává. Ne tak Pat Mills. Na začátku toho všeho byl na britské scéně dodnes vlivný časopis jménem 2000 AD a v něm sága tak rozsáhlá a propracovaná, že ji postupně musely obhospodařovat hned tři na sebe napojené série. ABC Warriors je jednou z nich.

Vítám Vás, čtenáři, u poněkud rozhárané recenze na komiks Colby I - Výška mínus třicet. Předně je totiž nutno zdůraznit, že dvojice Greg/Blanc-Dumont rozhodně nepatří k nějakým komiksovým tintítkům. Oba jsou to již zasloužilí a uznávaní autoři s bohatým seznamem kvalitních děl, od nichž by tak člověk čekal jistou kvalitu. Ale dostane se nám jí zrovna zde… ?

OBRÁZEK CHYBÍ Ve většině amerických komiksů stojí na jedné straně superhrdina a proti němu horda chlapců, kteří nejsou příliš milí ani zvlášť útlocitní. Jsou to prostě lidé schopní všeho a na hrdinovi zůstává vypořádat se s nimi. V Dangerous Habits stojí proti Hellblazerovi samotné peklo, a přesto je tu něco horšího, s čím se musí John Constantine vyrovnat: nemoc...

OBRÁZEK CHYBÍ Odporný Mangusta je opět na scéně! Je připraven za každou cenu a všemi prostředky zlikvidovat Třináctku! Udělá však tentokrát chybu a najme si ke špinavé práci nájemného vraha Kerna; ten ale na tým Třináctka + major Jonesová (ano, z poručíka se stal major) zřejmě nestačí…

Móda komiksů a la Russia zasáhla už i nás. Díky nakladatelství www.bbart.cz se v našich knihkupectvích objevila úvodní alba sérií Alvin Norge a Alpha, v nichž jako hlavní hrdinky vystupují Rusky Olga alias Jennifer a Asja. Děj prvního sešitu akčního thrilleru Vlad se dokonce v největší zemi světa, ve které už dávno neznamená, že zítra je již včera, odehrává. A stejné je to i v pokračování, nazvaném Pán z Novijanky…

Dále čtěte: přehled jarních sérií BB Artu.

Druhý díl sólovky Chrise Lamqueta o bradkou a knírkem zdobeném kybernautovi Alvinu Norgem nese název Hořké proměny. Právem. Inu, nikdy neviděný přítel ze sítě může být někým docela jiným, než se zdá, a nevinný převleček může způsobit smrt desítek lidí…

Tak se mi pěkně upřímně podívejte do mojí virtuální zřítelnice a hezky popravdě odpovězte jakého komiksového hrdinu, který si tak nějak z rodičovského hlediska nejblíže tyká s Peklem, znáte. Hellboy? A přitom je ten bezrohej parchant tím, kdo do toho má nejmíň co mluvit. Pokud jde o záležitosti Pekla je totiž úplně out a tím pravým pro tenhle džob je jednoznačně Zplozenec. Spawn...

OBRÁZEK CHYBÍ Na počátku byla dvě slova a ta slova byla u Durham Red a ta slova byla Durham Red. Co? Čemuž na tom nevěříte, malověrní? Tak poslyšte, co vám pravím. Nahlédněme spolu skrz nesčíslné eóny a éry času, skrz nesčetné epochy lidstva a pohleďme na tu, kterou jsme v tomto století znali jako Brite Red. Její život se svou délkou rovnal deseti tisícům lidských životů. Byla válečnicí, královnou, bohyní. Znala velkou lásku i bolest… a osamělost. Před mnoha věky byla svatou nazývanou Scarlet (Šarlat). A ještě před tím byla Durham Red. A tady to všechno začíná. Věk kdy… se zrodil anděl a země se zbarvila krví. Věk Durham Red a The Scarlet Cantos. Věk šarlatových zpěvů.