Postava Lucky Luka byla inspirována dvěma zpívajícími kovboji ze třicátých let, Gene Autrym a Royem Rodgersem, dále herci jako Tom Mix (1880-1940) a William S. Hart (William Surrey, 1862-1946) a zvláště velkou hollywoodskou hvězdou Gary Cooperem (Franck-James Cooper, 1901-1961). Právě jemu Lucky vděčí za svou kadeř a klátivou chůzi. Náš hrdina žil ve druhé polovině 19. století, kdy došlo k objevu nafty za západě USA (1859), k válce Jihu proti Severu (1860-1865), o níž se kupodivu (kromě náznaků v Lucky Luke contre Joss Jamon) v žádném příběhu nepojednává, nebo k železničnímu spojení Pacifiku s Atlantikem (1869) či dobytí Oklahomy (1889). I když se jeho příhody odehrávají na ploše třiceti let, Luke fyzicky nestárne.
Jeho zaměstnání bychom mohli definovat jako zvláštní vládní agent. Lucky Luke je svobodný a nevykazuje ani přílišný zájem o ženy. Zdá se, že nemá rodinu, kromě dvou výjimek, kdy mluví o svém dědovi (Rodeo a Phil Defer). Jeho jediným přítelem je kůň Jolly Jumper, výjimečně rychlý, odolný a chytrý, jelikož umí počítat a dokonce hrát šachy (Western Circus, Jesse James). Většina příhod se odehrává v Texasu, ale nikdy není přesně uvedena jejich adresa.
Tortily pro bratry Daltonovy (Tortillas pour les Dalton)
31. album série, vydal Dupuis, 1967 (poprvé na pokračování v číslech 1466-1487 časopisu Spirou, 1966).
.V posledním albu vydaném nakladatelstvím Dupuis mění Daltonové, nejstrašnější a nejnemožnější zlosynové Ameriky 19. století zároveň, adresu svého vězení – a aby se při tom něco nesemlelo. V domnění, že přepadl transport zlata, zmocní se mexický bandita Emilio Espeillas dostavníku, v němž je uzamčena čtveřice povedených bratří. Espeillas chce nejprve nevítané konkurenty navždy odpravit, jenže pak svolí, aby mu předali své bohaté zkušenosti. V tu chvíli Mexiko zachvátí vlna zmatků a bláznivých situací. To už však za Daltonovými míří neohrožený Lucky Luke: musí je dostat co nejdříve zpátky do Států (které opustil teprve podruhé ve svém životě), aby zažehnal hrozící mezinárodní skandál… Humor tohoto dílu, na jehož obálce se vůbec poprvé neobjevuje Lukova kresba, je založen na střetu dvou kultur a podle odborníků patří do „top 5“ celé série.
Dostavník (La Diligence)
32. album série (1. v číslování Dargaud), vydal Dargaud, 1968 (poprvé na pokračování v číslech 1504-1525 časopisu Spirou, 1967 a Spirou speciál LL č. 1513, 1967)
V prvním albu vydaném u Dargaud (byť na pokračování ještě vyšlo v dupuisovském časopisu Spirou) má Wells Fargo&Co vážný problém: z důvodů množících se útoků na dostavníky klesá důvěra klientů v tuto obří přepravní a bankovní společnost. Řešení je ovšem prosté – v novinách vychází oznámení, že z Denveru do San Francisca pojede dostavník s nákladem zlata. Autoři tak mohou užít klasické schéma náhodného setkání zcela rozdílných cestujících (v roli hráče např. vidíme karikaturu herce Johna Carradina) v jednom dopravním prostředku. Opratí se chopí skvělý Hank Bully (karikatura herce Wallace Beeryho, 1885-1949) a bezpečnost nákladu zajistí neohrožený Lucky Luke! Může tak začít nebezpečná cesta, během níž si žádný desperát nenechá setkání s dostavníkem ujít – a jako by toho nebylo dost, zrádce se skrývá přímo mezi cestujícími, a na zlaté pokušení číhá i přízrak jménem Black Bart: lupič-básník…Najít můžeme i karikaturu režiséra Alfreda Hichcocka.
. . . . .
Zelenáč (Le Pied-Tendre)
33. album série (2. v číslování Dargaud), vydal Dargaud, 1968 (poprvé na pokračování v číslech 1537-1556 časopisu Spirou, 1967-68)
Zelenáč to nikdy neměl na Divokém Západě lehké. A co teprve když je dědicem rozsáhlých pozemků, na které si však dělá zálusk tvrďácký starousedlík Jack Ready? Ještě že tu je neohrožený Lucky Luke, který bdí nad bezpečností konzervativního a flegmatického Walda Badmingtona. (Mimochodem, kreslíř Asterixe, Alberto Uderzo, je přesvědčen, že Badmington je jeho karikatura a Morris to nikdy nevyvrátil.) Jenže ani britský šlechtic není takovým obětním beránkem, jak na první pohled vypadá… Příběh se inspiruje filmem M. Ruggles of Red Gap (1934) režiséra Lea McCareyho s Charlesem Laughtonem.
Dalton City (Dalton City)
34. album série (3. v číslování Dargaud), vydal Dargaud, 1969 (poprvé na pokračování v číslech 441-462 časopisu Pilote, 1968)
Dean Fenton vládne městu Fenton Town rukou železnou: Sodoma Gomora amerického Západu mu díky nevěstincům, barům a putykám vydělává pěknou sumičku. V okamžiku, kdy přijede neohrožený Lucky Luke, idylka končí a se všemi zdejšími lumpy, bandity i prostitutkami je ámen. Náš hrdina zkrátka milého zlatého Fentona zatkne a to ve městě způsobí takový chaos, že brzy čpí prázdnotou. Ovšem ne nadlouho; usidlují se tu jiní povedení kumpáni – bří Daltonovic počestného jména, kteří se čirou náhodou ve vězení o existenci města dozvěděli a čirou náhodou se jim z lochu (jedna z nelogičností příběhu) podařilo pláchnout. Lucky se tak do města hříchu – Dalton City – musí po čase vypravit znovu… Příběh hodně ovlivnil fakt, že komiks poprvé vyšel na pokračování v Pilote. Prvním viditelným důsledkem je příchod žen: salónní zpěvačky Lulu Carabine (karikatura herečky Mae West, 1893-1980) a její skupiny. Jako kdyby tak autoři chtěli nahradit dlouhá léta cenzury u Dupuis… Poprvé se také objevuje milostný příběh: Joe a William Daltonovic bojují o přízeň Lulu.
Jesse James (Jesse James)
35. album série (4. v číslování Dargaud), vydal Dargaud, 1969 (poprvé na pokračování v číslech 478-499 časopisu Pilote, 1969)
.Zřejmě kvůli problémům se stránkováním začíná album dlouhým prologem, v němž je přestaven… Lucky Luke. A také Jesse James, americký Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával (legendární bandita skutečně žil v letech 1847-1882). Opravdu? Nebo skutečnost vypadala trošku jinak? Nejvíce o tom asi ví neohrožený Lucky Luke, který dostal za úkol zabránit Jamesově bandě vstoupit do Texasu… Občas se mu do cesty pletou Cosmo Jim a Fletcher Jones, nešikovní inspektoři agentury Pinkerton, připomínající slavné duo Dupond-Dupont z Tintina. A je to také poprvé a naposledy, co v sérii spolu Lucky Luke a jeho kůň Jolly Jumper komunikují v jednom z obrázků přímo…
Geniální autorská dvojka
Kreslíř Maurice De Bévère řečený Morris se narodil 1. prosince 1923 v belgickém Courtrai. Postavu Lucky Luka vytvořil v roce 1946 na stránkách časopisu Spirou. V té době pracoval v bruselském studiu animovaných filmů CBA. Tam potkal Franquina (Gaston Lagaffe) a Culliforda (Peyo – Šmoulové). Mezi léty 1948 a 1955 pobýval v USA. Tam také vznikala první Luckova alba a poštou putovala do Dupuis. V New Yorku se Morris seznámil s Goscinnym, rozpoznal jeho talent a brzy mu předal psaní scénářů série. Morrisova kresba vynikala čistotou, smyslem pro syntézu, filmovým fázováním a použitím barev… a přitom vypadala úžasně snadná. Zemřel 2001.
Scénárista René Goscinny se narodil (původem ukrajinské) židovské rodině v Paříži roku 1926. Dětství prožil v Argentině, po válce žil v New Yorku, kde potkal Jijého, Franquina a Morrise, ale také autory sdružené kolem magazínu Mad (Davis, Kutzman), kteří velmi ovlivnili jeho humor. Vymyslel Asterixe, Iznogouda (odkaz), Malého Mikuláše či Dingodossiers. Zároveň byl šéfredaktorem týdeníku Pilote, vytvořeného roku 1959. V sérii Lucky Luke byl ve stínu Morrise, poprvé se jeho jméno objevilo až v jeho osmém albu po šesti letech spolupráce (Rivaux de Painful Gulch). Dupuis se vůbec snažil jeho účast minimalizovat, např. v oficiálních katalozích byl Lucky Luke prezentován jako dílo jediného autora, Morrise. To vše se změnilo až po změně nakladatele, Dargaud už s tím problém neměl. Až roku 1996, téměř dvacet let po otcově smrti, dosáhla Anne Goscinny, že prvních osm alb napsaných jejím otcem nese i jeho podpis.
I´am a poor lonesome cowboy and a long way from home… zpívá si Luke na konci každého alba. Možnost zazpívat si s ním má teď i český čtenář, věřme, že se přidá opravdu sborově a donutí Egmont k vydání dalších dílů.
Jednotlivé díly podrobně rozebereme v příslušných recenzích.
