Příběhy původně vycházely v časopise Čtyřlístek v letech 1994–1997. Obě myšky i tentokrát prožívají nejrůznější dobrodružství – ať už v reálném myším životě města Ušína, nebo ve fantastickém a pohádkovém světě čarovného lesa. Občas se tyto světy dokonce prolnou, ale společné mají stále jedno: boj dobra se zlem, kdy zlo je vždy, díky společnému úsilí Anči a Pepíka, po zásluze potrestáno.
Pro nás starší už můžou příběhy vyvolávat tak akorát lehké pobavení či nostalgickou vzpomínku na dávné časy. Dospělé opravdu tyto příběhy moc nezaujmou, jsou trochu jednotvárné a více méně se opakují pořád dokola. Očividná je i inspirace konkrétními pohádkami a příběhy již dávno napsanými a známými. Jenže Anča a Pepík patří hlavně a jenom dětem, jsou pro ně ideálními vzory, zdrojem inspirace a neutuchající zábavy. Je jim zcela přirozené a normální ctít kamarádství, spravedlnost, rodiče. Přitom se nijak neliší od dnešních dětí, mají své oblíbené zpěváky i naivní představy a touhy.
. . . .
Už ono množství prostředí, kde se jejich dobrodružství odehrávají, musí podněcovat a rozvíjet dětskou fantazii. V čarovném lese se dostanou do pohádek, kde zachraňují princezny a zakleté kouzelníky či sami sebe, pomocí šamanského bubínku zase navštíví prehistorické myšáky. Ve své přítomnosti pak bojují proti nespravedlnosti, lajdáctví a lži. Díky důvtipu a chytrosti, i velikému přátelství, které Anču a Pepíka pojí, se jim daří vyřešit nejeden zapeklitý detektivní případ a zabránit tak nejrůznějším zlodějům a podfukářům provést své mrzké plány. Dětskému oku musí lahodit i příjemná kresba, nijak složitá, ale taky nijak zkratkovitá. Z postaviček jsou cítit emoce i charakter.
Autorka i nakladatelství si na knize dali záležet. Kvalitní pevná vazba i vtipná předsádka s myší dírou dělají z tohoto dílka velmi vhodnou příležitost seznámit malé čtenáře se světem komiksu. Myšky mají i veliký potenciál pro animovaný seriál, a je škoda, že autorka se svou nabídkou televizím zatím neuspěla. Takový večerníček by byl z myšek parádní!
Pro nás starší už můžou příběhy vyvolávat tak akorát lehké pobavení či nostalgickou vzpomínku na dávné časy. Dospělé opravdu tyto příběhy moc nezaujmou, jsou trochu jednotvárné a více méně se opakují pořád dokola. Očividná je i inspirace konkrétními pohádkami a příběhy již dávno napsanými a známými. Jenže Anča a Pepík patří hlavně a jenom dětem, jsou pro ně ideálními vzory, zdrojem inspirace a neutuchající zábavy. Je jim zcela přirozené a normální ctít kamarádství, spravedlnost, rodiče. Přitom se nijak neliší od dnešních dětí, mají své oblíbené zpěváky i naivní představy a touhy.
. . . .
Už ono množství prostředí, kde se jejich dobrodružství odehrávají, musí podněcovat a rozvíjet dětskou fantazii. V čarovném lese se dostanou do pohádek, kde zachraňují princezny a zakleté kouzelníky či sami sebe, pomocí šamanského bubínku zase navštíví prehistorické myšáky. Ve své přítomnosti pak bojují proti nespravedlnosti, lajdáctví a lži. Díky důvtipu a chytrosti, i velikému přátelství, které Anču a Pepíka pojí, se jim daří vyřešit nejeden zapeklitý detektivní případ a zabránit tak nejrůznějším zlodějům a podfukářům provést své mrzké plány. Dětskému oku musí lahodit i příjemná kresba, nijak složitá, ale taky nijak zkratkovitá. Z postaviček jsou cítit emoce i charakter.
Autorka i nakladatelství si na knize dali záležet. Kvalitní pevná vazba i vtipná předsádka s myší dírou dělají z tohoto dílka velmi vhodnou příležitost seznámit malé čtenáře se světem komiksu. Myšky mají i veliký potenciál pro animovaný seriál, a je škoda, že autorka se svou nabídkou televizím zatím neuspěla. Takový večerníček by byl z myšek parádní!
