Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Pozvánka: Zajeďte na dovolenou do Broumovského bytu 300+1

14.01.2019, autor:

Recenze komiksu "Dobrodružný příběh Broumovského kláštera" který pojednává o benediktinech z Břevnovského a Broumovského kláštera




Prohlášení o střetu zájmů: Byl jsem pokřtěný v Břevnovském klášteře

. Jelikož píšu z pozice zainteresované osoby budu muset být mnohem kritičtější a přísnější než obvykle.

Vypravěčský text je prokládán panely s obrázky a po přečtení celého komiksu prohlašuji že v tom není žádný systém.

Není zmíněn první biskup v českých zemích, což byl také benediktin, z Německa.

Kus dřeva, břevno, mi asociovalo práh ze kterého dle staročeské pověsti vznikl název našeho hlavního města, Prahy. Snad ten práh vytesali právě z tohoto břevna. Myšlenka je to sice hezká ale znamenalo by to že před setkáním knížete Boleslava II. a biskupa Vojtěcha se Praha jmenovala jinak. O tom se toho moc neví.

V druhé kapitole na druhé stránce jsem narazil na oblé rámečky nápadně připomínající televizní panely známé z komiksu Návrat temného rytíře. Jenže v českém komiksu redaktoři nehlásí zpravodajství o dění v českých zemích jako v anglickém komiksu o Gothamu. Kreslířka převzala nápad z jiného komiksu a nepřenesla odtamtud reportéry. Což je škoda protože třeba některé redaktorky hlasatelky České televize jsou úplné Miss Česka a je radost na ně pohledět.

V českých pseudotelevizních rámečcích se odehrává dialog putujících mnichů. Na otázku: "Proč musíme jít tak daleko?" mnich říká: "Už jsem ti to vysvětloval... Víš přece, co slíbil našemu řádu sám pan král?"

Tazatel se nedozví odpověď na svoji otázku a stejně na tom jsou čtenáři tohoto komiksu. Bohužel, následující políčka ani kapitoly nedávájí k této záležitosti nějaké vysvětlení a problém zůstane nevyřešen. Proč má tedy Břevnovský klášter "letní sídlo" tak daleko?

Kromě tohoto svízele, přichází další. Král totiž dává: "Vezměte tedy jako dar (...)". Takže to nebyl slib ale dar. Jaký král to byl se nedozvíme ani slovem ani podle obrazu. Chybí mnoho dat k pochopení textu a k nevyřešeným věcem se přidávají další nevyjasněnosti které budí jen další otázky a zmatení.

Vypravěčské povídání mluví o cestě do "neznámé krajiny". Protiřečí si s již zmíněnou bublinou která hlásí "Vězměte tedy jako dar kus země ležící zde." Ruce u bublinky ukazují na Broumovsko na mapě Česka. Takže nešlo o nějaký vandr do neznáma.

Od Barbary Šalamounové jsem četl její Obrázky a dva komiksy z cyklu Plzeň město kultury 2015. Všechna tato díla mají své chybičky ale dají se jakž takž číst a dozvědět se mnoho nového. Na křtu komiksu v sýpce Břevnovského kláštera bylo řečeno že autorka scénáře zpracovala obsáhlou literaturu. Z toho plyne závěr že tu máme co do činění s přemírou zhuštěných faktů na hodně málo prostoru. Mistrovství v tomto oboru dosáhl Jiří Kalousek v komiksové sérii Obrázků. Je neuvěřitelné kolik zajímavých myšlenek se dá vtěsnat do jednoho komiksového panelu. Když se to povede.

Jiří Kalousek dokázal geniálně zjednodušovat složité situace a k tomu zprostředkovat charisma osobností. A v tom je jeho veledílo podle mě dosud nepřekonané. Shledávám za výborné že o něco podobného se nyní pokouší i kreslířka Jana Vobořilová. V druhé kapitole se Kalouskovi ohledně zobrazení charismatu lidí přiblížila. Vypíchnul bych třeba toho odpovídajícího nebo toho modlícího se mnicha a pak nezletile vypadajícího pijana piva který oslavuje život v klášteře. Rozpačitý úsměv paní kolonizátorky také stojí za pochvalnou zmínku. No jen si zkuste namalovat rozpačitý obličej jak se stydlivě usmívá. To není běžná emoce a ilustrátorka to dokázala podat bravurně.

Oproti Jiřímu Kalouskovi ale broumovskému komiksu chybí srozumitelnost zhušťěných informací. Kalousek umí navazovat a doplňovat informace již řečené a nakreslené. Broumovské autorky (nevím jestli je chyba ve scénáři nebo v obraze nebo v obojím) se nevyhly chaosu a nelogičnosti navzájem podaných faktů.

Třetí kapitola. Ďáblova bible prý vznikla za jednu noc. Obsahuje celou Bibli a pak několik částí navíc o Česku. Komiks poučuje že tuhle bichli stvořil zlobivý benediktin. Nevěděl jsem. Ne všichni benediktini byli svatí mužové. Z Broumova putovala kniha do Prahy a od třicetileté války mají originál ve Švédsku. Prezident Havel žádal o navrácení ale nepodařilo se.

Mrzí mě že jsem se nedozvěděl rozdíl mezi převorem a proboštem.

V šesté kapitole mě zaujal školní řád. Nelíbilo se mi že jsem něvěděl jak přečíst stránku s Vincenzem Maiwaldem. Jestli jako sloupce nebo řádky. Vtipný byl příběh o Lotrandovi. Chybí mapa kde je v Německu Rohr.

Osmou část Sancta Sindon (překlad chybí) vezmu trošku důkladněji. Scénáristka ve vypravěčském odstavci píše že "Klášter (...) přečkal v srdci Broumova i léta komunismu." Jenže klášter leží na okraji centra města a ne v jeho středu. V srdci Broumova je náměstí.

V souvislosti s Turínským plátnem se tu zmiňují slova "údajně" a "lidé si dodnes nejsou jisti". Plátno v Itálii je pravý a skutečný důkaz o počátcích křesťanství na světě.Je to nejstarší dochovaná památka ojedinělého zázraku.

Hlavní důvod proč se textílii nevěří spočívá v zmanipulovaných měřeních několika laboratoří najednou. Ruský vědec přišel s přesvědčivým objevem že použité datování pomocí uhlíkové metody C 14, může být hrubě zkreslena působením okolního prostředí. A tak jeden současný hlemýžď vyšel z pokusu jako starý mnoho let a tak dále. Na zázračnou křesťanskou látku působilo horko při jednom nešťastném požáru a to pak vychýlilo použitou metodu pro určení stáří materiálu. A proto byl učiněn chybný závěr a prohlásili tkaninu za středověký a nikoli starověký artefakt.

Kromě tohoto důkazu tu máme ještě přesvědčivější argument. Několik vědců napsalo že obraz na tkanině vznikl působením ekvivalentu velmi silného laserového záření které by ani dnes nebylo možné reprodukovat se současnými nejmodernějšími přístroji. Na světě prý existuje, kromě pravého originálu, čtyřicet kopií a ta česká je jediná středoevropská, velmi věrná verze toho původního.

V desateru katolické církve je původní druhé přikázání vypuštěné. Přesně zní takto: "Nezobrazíš si Boha zpodobněním ničeho co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit."

Proto se povoluje adorace obrazů a soch a krucifixů jako symbolu křesťanství. Přikázání bylo dáno v Písmu a Turínským plátnem bylo zase odňato. Stejně jako přikázání zápalných obětí které byly v Prorocích zrušeny. Pán Bůh dal a pán Bůh vzal.

Část recenze věnované exkluzivně kresbě

Na obrázku se zápisky z Benediktovy řehole je u "Nemít v srdci lest" královna která se ptá zrcadla kdo je nejkrásnější. Dodal bych že heslo by spíš mělo znít "nebudeš mít v srdci pýchu a vraždu". A musím podoktnout že zrcadlo nevypadá moc jako zrcadlo.

Týnejdžerka naproti působí jako oduševnělá slečna co má ráda přírodu. Culík na vrchu hlavy ve stylu japonských gejš vypadá divně ale asi bych si na to zvykl. Slečna vypravěčka říká že "některá pravidla nikdy nezestárnou". Řekl bych že spíš většina a ne, jen některá. Škoda že slečna nebyla konkrétní. Benediktini se podle řehole skutečně dodnes modlí a pracují.

Líbí se mi podané ruce. Vypadají jako fotografie.

Na obrázku po otočení stránky nelze rozeznat ječmen od žita. Jsou tam dva snopky klasů stejného druhu. A proč jsou okolo poházené a napolo schované okurky? Proč mnichovi kouká okurka z čela nebo z ramene?

Postup výroby sukna z ovčí vlny je následující: Ovce - vlna - ponožky - nitě - stroj na tkaní - sukno. Až na to že to nejsou ponožky ale bílý flek a hřeben které jako ponožka vypadají.

Mnich skáče do kádě piva. Vedle se na něj šklebí dva charismatičtí mniši se zlým úsměvem.Každopádně nechutné. Bublinu "Život v klášteře, to už je přece kousek nebe na zemi!" pronáší charismatický mnich který nevypadá na osmnáct let věku. A moc se nehodí k tomu plavci v pivním kotli.

Kreslířku Janu Vobořilovou pochválím za nápad stromu který roste do panelu nad sebou. V šestém oddílu na druhé straně dole vlevo. Nevěděl jsem že i žáci klášterního gymnázia si museli holit hlavu a mít tonzuru.

Třetí kapitola. Ďábel co se poprvé zjeví mnichovi má nesprávně nakreslené rohy. Na obrázku s hubenými švédskými vojáky to kreslířka přehnala s velikostí té knížky. A přijde mi divné že všichni tři švédští válečníci mají stejné úzké knírky jako měl francouzský kardinál Rišelié. Kromě toho se jeden ptá druhého a odpovídá mu nelogicky ten třetí který se divá do bible vzhůru nohama.

Čtvrtá kapitola ukazuje i jiný škapulíř než ten z první kapitoly.

V páté kapitole "Otec a syn" mi chybí názvy kostelů pod jejich kresbami.

Kreslířka v osmém oddílu namalovala do mnišských cel v komiksovém klášteře obloukové dveře místo čtvercových v Broumovském klášteře. Malovat něco reálného podle své vlastní fantazie není podle mě v pořádku.

Pochvalu dávám za informaci o tom že komunisté vyměnili plné dveře za mřížované. A tak z mnišské cely udělali vězeňskou celu.

Komiks je vhodný pro děti a mládež. I když teda ten rozvášněný komunista se sekerou už by se dal považovat za násilnický počin nevhodný pro jejich oči. Zaujalo mě že právě v kapitole o komunismu se kreslířka vyhnula velké rudé hvězdě a také srpu a kladivu. Jako kdyby pro ni byly tyto symboly zakázané podobně jako je to u hákových křížů pro nacismus.

Barbora Šalamounová má na svědomí komiks Obrázky z československých dějin a kromě jiného také projekt Plzeň hlavní město kultury 2015 v komiksové sérii. Tento projekt také vznikl od studentů pod odborným vedením docentky plzeňské Západočeské univerzity na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara v Ateliéru komiksu a ilustrací pro děti.

Jejímu počínání fandím a těším se že z této komiksové školy jednou vyjde další osobnost typu Kalouska nebo Saudka. Určitě bych rád viděl jak bude pokračovat malířka Vobořilová.

Renata Fučíková na akci chyběla ale na komiksové pažbě má také několik zářezů. Na křtu byla zmíněna jako autorka nápadu a její jméno najdeme i na zadní straně komiksu.

Autorky komiksu na křtu řekly že strávily v bytu 300+1 (a víc pokojů) pár nocí aby vstřebaly dějiny a kulturu. Bohužel to vypadá že se nepodívaly na mapu (klášter v srdci Broumova) nebo si nepamatují detaily (obloukové dveře mnišských cel).

Dům hostů jsem navštívil a hodnotím jej jako luxusnější hostel. Luxusem myslím fakt že rekonstrukce proběhla v roce 2014. Chyběl mi fén na vlasy a na recepci jej neměli takže jen kvůli tomuto nedostatku dávám 70 %.Klášter jako celek je ale stále v rekonstrukci. Agentura zde pořádá pestrý kulturní program pro děti i dospělé. Ubytováním v Domě hostů podpoříte konečnou obnovu této kulturní památky.

Vzhledem k protichůdným informacím nemůžu tomuto komiksu vůbec věřit. Nemám čas si všechno ověřovat a vzhledem k množství chyb by to byla práce na hodně dlouho. Třeba ten škapulíř. Moc se mi nezdá že by se jednalo o širší pruh látky na hlavu a záda a hruď. Spíš bych věřil Němcové a pohádce Šíleně smutná princezna.

Lettering obálky a názvy některých kapitol napodobuje tiskací písmo. Zde bych viděl inspiraci kreslířky v ručně malovaném titulu Kalouskových Obrázků a tuto inspiraci hodnotím pozitivně. Lehce roztřesená ruka prozrazuje pracnost a snahu o umělecký zážitek. Sedmá kapitola zklame špatně čitelným písmem v bublinách.

Komiks vydala Agentura pro rozvoj Broumovska a vytiskla tiskárna Broumov. Komiks na první pohled vypadá jako poznámkový blok z tvrdého papíru s lesknoucími se ilustracemi.

Jak jsem zmínil v reportáži, komiks obsahuje pop-up. Což se dá považovat za spoiler. Já jsem tenhle spoiler viděl dřív než jsem příběh četl protože publikace byla otevřená právě na stránce s tímhle překvapením hned u vstupu do místnosti křtu. Takže jsem byl mírně zklamán že tuhle věc tady prozradili tak záhy.

Nachází se tam na jediném místě a víc pop-upů tam není. Což jsem asi vyzradil spoiler číslo dvě. Zobrazuje pohled na jednu zeď z kláštera.

Hodnocení komiksu: 20 %

Zdroj: Wikipedie, Turistické letáky a informační cedule (IC Broumov), Bible (ČEP),Varia Veritatem Quaerentibus (září 2018/3, Benediktinské opatství Emauzy), Credentibus et veritatem quaerentibus (září 2018/4, Benediktinské opatství Emauzy)




Autor:


Autor článku:




    

fotografie


Vintíř

Seznam blogpostů
a všech článků

Další blogeři



Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2019
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou
postupně vycházet každý týden na pokračování
přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!