Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

MILAN RESSEL - ANGLIČAN ČESKÉHO KOMIKSU

15.04.2002, autor: Elves

Neuvěřitelná souhra neústupnosti, štěstí a talentu způsobila, že do komiksové Biafry komunistického Československa promluvil na přelomu 60. a 70. let tvůrce, který se s žánrem nemusel seznamovat z novinových přebalů UNRRy jako Kája Saudek, nýbrž vstřebal v letech 2. světové války západní legendy typu Gartha a Bucka Ryana přímo v Anglii. Zvukovou kulisu mu k tomu obstarávala Hitlerova luftwaffe.




Otec akademického malíře Milana Ressela Portrét Milana Ressela, důstojník československé armády Alfréd Ressel totiž podnikl před 62 lety nemožné - dokázal uprchnout z území Protektorátu i s celou rodinou: s manželkou Františkou a syny Fredem (15) a tehdy jen pětiletým (!) Milanem. Ačkoli inspiraci Resselovy komiksové tvorby nelze odvozovat pouze ze zážitků z dětství, pobyt v Británii jej nesporně ovlivnil. I když náruživého čtenáře stripů z Daily Mirroru podle vlastních slov tehdy nenapadlo, že by mohl sám komiksy kreslit, typicky anglické vidění světa, spojující navýsost originálně tradici, modernismus i technický pokrok, je v jeho tvorbě všudypřítomné.
Komiksová kariéra akadmického malíře Milana Ressela (67), absolventa pražské AVU z let 1953-9 a žáka profesorů M. Holého, K. Mináře, K. Součka, je přitom překvapivě krátká. Nepočítáme-li nedokončený a lettering postrádající monstrprojekt Abo Falio , který se pokusil po Ukázka z monstrprojektu Abo Falioselhání kolegů dokončit a na jaře 1968 importovat do Francie, vytvořil vlastně jenom 20 stránek (14+6) ohníčkovských seriálů Desetioký a Kraken (1970) a 25 ábíčkovských stránek Dobrodružství Thuvie z Ptarhu z let 1970-1. V mistrově ateliéru sice Komiks.cz mohl shlédnout několik dalších a neméně kvalitních fragmentů, včetně první půlstrany Zajatce ptáka Mauk, toho však nakonec maloval pro ABC ročník 1971-72 někdo jiný a malíř s trochu rozpačitým úsměvem přiznává, že "to je doopravdy všechno". Dva tři komiksy namaluje v tomhle státě kdekdo, a proto by tato epizodická tvorba teoreticky ani nemusela stát za řeč - kdyby ovšem nešlo o dílo nesmírně zralé, originální a naznačující nečekané možnosti žánru, které zůstaly po normalizačně násilném přerušení Resselovy komiksové činnosti nenaplněny.
Povinný příklon ABC k sovětské tématice totiž jeho práci pro ABC v podstatě znemožnil, a v Ohníčku to bylo ještě bolestnější, neboť po prověrkách v roce 1972 byl vyhozen šéfredaktor Jiří Binek, který malíře ke komiksům přivedl. Adaptace povídek Ludvíka Součka tak skončila po pouhých pěti měsících a poslední obrázek z Krakena by bylo docela dobře možné parafrázovat - S KOMIKSEM JE KONEC. Kde je však začátek?

Poslední obrázek z Krakena

Dějství první Jen neústupnost paní Resselové způsobila, že na přelomu let 1939/40 vyrazila na riskantní cestu přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie a poté Francie celá rodina. Dramatický útěk popsal malířův otec ve strhující knize pamětí Mé cesty válkou (Mladá fronta 1974), přičemž pouze nedůvěra k Freudově doktríně brání pokušení spatřovat v komiksech Desetioký a Kraken "projekci" prazážitku - útěku přes hory a následné pouti po moři. Zasněžené Bílé Karpaty uprchlíci překonali 12. ledna 1940, aby v nejtemnější chvíli o pár týdnů později čelili přímém střetu s maďarskými pohraničníky. Jen zázrakem se rodina dostala do Bělehradu. Tam se Milan v ubytovně nakrátko ztratil, a když byl rodiči nalezen, příznačně si v soukromí maloval "vojáčky a své fantazie".
Buck Ryan
Po pádu Francie zamířili Resselovi na palubě egyptské lodi Mohamed Alí el Kebír do Liverpoolu (24. června 1940), odkud dorazili do Londýna právě včas, aby stihli nejhorší bombardování během letecké bitvy o Británii. 15. září zažili ničivý nálet na čtvrť Dulwich, kde v plamenech zaniklo za jedinou noc 700 domů, včetně nejbližších sousedů. V následujících dnech už tolik štěstí neměli; po krátkém pobytu v hale hotelu Cumberland skončila rodina v londýnském metru, každou noc jinde. Vydrželi měsíc - do 17. října, kdy otec rodinu přepravil z metropole do Bunbury k rodině A.S. Vickerse. Jméno ochránce se dokonce mihne na jednom z panelů Desetiokého, přičemž vedle ubytování uprchlíků měl tento typický Angličan zásluhu na tom, že Milana zachránil v listopadu před útokem rozzuřeného anglického býka. Obšírný popis dávného dramatu je zde nejen proto, aby vynikly kořeny mistrovy znalosti britských reálií, ale především abychom ukázali jeden ze zdrojů jeho jedinečné schopnosti postihovat zkázu a současně zázrak trvání života, tolik typické pro povídky jeho oblíbeného Raye Bradburyho. Kdo zná mistrovy obrazy, není překvapen jeho vlastní válečnou "dojmologií" – na jedné procházce například narazil na nedotčené typické anglické venkovské sídlo, stojící těsně na okraji bombového kráteru zvíci deset krát čtyři metry. V letech války měl ovšem budoucí umělec jiné zájmy a hltal především stripy z Daily Mirroru, pro který od roku 1937 kreslil Jack Monk příběhy detektiva Scotland Yardu Bucka Ryana a kam v roce 1943 přistál Steve Dowling (1904-86) s variantou na Tarzana zvanou Garth. Zásluhu na komiksové průpravě budoucího malíře měl i velitel dělostřelectva Svobodovy armády, který synovi pečlivě schraňoval všechna pokračování.

Garth

Dějství druhé začíná o dlouhých třicet let později. Nečekaně původní Resselova komiksová tvorba přitom organicky zapadá do jeho uměleckého vývoje - okolo roku 1967 přerušuje malířskou tvorbu a obrací se ke kresbě. Výsledkem jsou monumentální vize mlčenlivého světa budoucnosti, charakteristické precizním a konzistentním viděním, jenž pevně "kotví" v detailu a zároveň překvapuje odvahou fantazie. Když 35letému nezaměstnanému umělci nabídl v roce 1969 šéfredaktor Ohníčku Jiří Binek práci na Obraz M.Resselakomiksu Desetioký, chopil se Ressel příležitosti s nesmírnou chutí, přesahující "povinné" ztvárnění scénáře, s nímž se ostatně velkohlavý Ludvík Souček příliš nenamáhal a ponechal kreslířovi volnost. Tak velkou, že si mohl dokonce vyvzdorovat médium a spáchat něco, co v zavedeném světě komiksu zřejmě nikdo před ním neudělal – namalovat seriál obyčejnou tužkou. Scénář ho nadchl, takže výsledkem je kontrastní a zároveň jemná klasická realistická kresba, která v kombinaci s pečlivou kompozicí každého obrázku přivedla na svět dílo v mnohém ohledu nepřekonané. Sluší se dodat, že lettering obstarával generál ve výslužbě.
Resselova fascinující schopnost vidět "jinou" realitu a přibít ji k jsoucnu mimo jiné uvěřitelnými technickými detaily kulminovala v druhém pokračování Johna Cartera v ABC. V Resselově Barsoomu sedí úplně všechno - dřevem pobité rozstřílené vzducholodě, "secesní" marťanské interiéry, divoká flóra, hordy Torquasianů, letecká bitva nezemských letadel i přízračnost lučištníků. Jav měl pravdu, "mysl je opravdu vše."
Po vrcholu však následuje rychlý pád - režim oficiálně zdůvodnil zákaz prvním obrázkem z Krakena, kde se objevuje nezaměstnaný námořník v hospodě U pekinské kachny, což mělo mít údajně demoralizující vliv na socialistickou mládež. Rusifikace ABC zavřela i druhé dveře, takže sporadickou ilustrační činností pro Letectví a kosmonautiku (Blázni z Hepteridy) a ještě krátce pro Ohníček se tato etapa tvorby etapa uzavírá.

Kraken

Dějství třetí si dalo na čas dalších 30 let a navíc skončilo dřív, než začalo. Počátkem 90. let sice Ressel namaloval klasický "klubácký" seriál o partě přátel a tajemné zahradě, vydavatele však postihly dobře známé komiksové úbytě onoho období. Koncem dekády si pak Nedělní noviny u mistra objednaly strip, ale jejich nespokojenost s "příliš tradičním" výsledkem jen potvrdila, že ideálem dnešních periodik je Štěpán Mareš a jeho v jedu vykoupaná politická satira. Jedinou satisfakci tak zatím přinesl BB Art, který vedle vydání „Thuvie“ ve VKK č. 1 prý pošilhává také po Velké knize Ohníčku.
M.Ressel s komiksem
"Je to taková pěkná disciplína," tvrdí přitom Milan Ressel a jemně naznačuje, že by jej ani třicetiletá stagnace výše honorářů nemusela odradit a že možná ještě neřekl své poslední komiksové slovo. Koneckonců, Anglie prohrává bitvy, ale válku vyhraje vždycky.

Desetioký




Autor:


Autor článku: Elves

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum



    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!