Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

BOOK, ALBUM NEBO… CO VLASTNĚ?

15.01.2004, autor: Hibi, MaF, Vojta

Dopátrat se nějakého pojmoslovného biče, jímž by se comics dal zkrotit a drezírovat, je snahou poněkud donkichotskou; mnohá díla, vykrystalizovaná z autorských záměrů, tužeb čtenářů a z „potřeb trhu“ (pestrého jako comics sám), tančí kdesi na hranici – tu se vymykají jednomu kritériu, tu jinému. Přesto se nedomníváme, že by touha po přesnějším vyhranění pojmů byla jen planým slovíčkařením: věříme, že napomůže představivosti, recensentům umožní trefnější vymezení a čtenáři konkretizuje očekávání…




   V názvoslovném kotli se nám vaří hned několik pojmů, které zcela běžně poletují comicsovou publicistikou - při hledání jejich přesného významu je však třeba přihlížet ne k zaběhanému úzu jednotlivých recensentů, ale především k historickému a místnímu původu těchto pojmů a nakladatelské praxi, byť se v průběhu času měnila…
Jodorowského Metabaroni jako vlajková loď egmontí edice Grafické novely   Nepomůže nám příliš ani hledisko výtvarné (neboť malba i další, technicky i časově náročnější zpracování se čím dál častěji vkrádají i do menších zámořských formátů, a zároveň počítačová grafika prostupuje i tvorbou Starého kontinentu) ba ani obsahové: na to už jsou jednotlivé žánry tak universální a promísené, že se nedají bezohledně přiřadit žádné z comicsových "kultur". Nepomůže příliš ani hledisko technického zpracování - protože barevnost, kvalita a rozměry papíru i tvrdé desky mohou dnes nést už téměř jakoukoliv comicsovou náplň. Nezbývá tedy, než se přidržet hlediska formálního, chceme-li mezi jednotlivými comicsovými tisky najít nějaké hranice.
 
   Graphic novel neboli…
   Vyjděme od toho termínu, který se zdá k překladu nejsnazší - ovšem jen zdánlivě: americká graphic novel.
   Rychlokvasný kalk "grafická novela", který s takovou nonšalancí používá Egmont pro alba i soubory comicsů, je ovšem z hlediska sémantického (obecného i literárněvědného) nepoužitelný: pojem "grafický" má totiž v češtině poněkud odlišný  význam - vztahuje se ke konkrétní výtvarné technice (grafické listy) nebo práci grafikově (grafický návrh), zatímco v graphic novel znamená spíše "vizuální"; zároveň je "novela" poměrně striktně definovaným beletristickým útvarem, a nedosti na tom, původní novel znamená česky román.
   Alespoň tedy správného překladu slůvka novel použila Alice Horáčková ve svém článku Grafický román - to je to pravé čtení pro komiksovou generaci (MF Dnes 29. 7. 2002) - zde ovšem narážíme právě na posunutý domácí význam slova grafický: pod tímto překladem by si leckdo představil spíše výpravně ilustrovanou beletrii, než comicsové arcidílo.
   Další alternativu nabízí Viktor Janiš v překladu textu Normana Spinrada z "comicsového" Živlu 21/2002: "comicsová kniha". "Kniha" však odkazuje spíše k technickému zpracování než k formě a to ještě poměrně neurčitě - od mnohakilogramových středověkých análů po sériově produkované paperbacky.
ukázka z chystaného českého vydání Jimmyho Corrigana   A tak nám nezbývá než pokračovat v pátrání: totiž zachytit se alespoň věrného slova "comicsový" - neboť s ním se vkrádá sousloví "comicsový román". Kromě bbartovského edičního plánu, kde je takto označen Moorův tlustospis Z pekla a Jimmy Corrigan Chrise Warea, se s tímto označením lze setkat i v Millerově Návratu temného rytíře (CREW-Netopejr), kde se "comicsový román" skví v nadpisu k přetištěnému originálnímu scénáři. Ovšem i v tomto jediném díle je zaměňován právě s "comicsovou knihou" - čemuž se ostatně nelze příliš divit, neboť překlad je opět dílem Viktora Janiše.
   Právě tato terminologická rozvolněnost se zdám být průvodním jevem nevědomé snahy tuzemské scény vyrovnat se s terminologickou mezerou.
 
   I u "comicsového románu" ovšem narážíme na stejný problém, jako s novelou - i on má v teorii literatury své přesné vymezení. Kudy z toho ven?
   Pokusme se tedy literární konotaci "románu" eliminovat ne tím, že nebudeme hledat srovnání s literárním útvarem, ale že mu vytyčíme vlastní hranice - nebude to již román jen comicsový, nýbrž pokusíme se definovat sousloví "comicsový román" jako zcela nový a toliko svému uměleckému odvětví (comicsu) přináležející terminus technicus. (Ostatně před aplikací literárních měřítek na comics varuje ve své diplomové práci Daniel Kummerman už před nějakými třiceti lety…)
obálka původního vydání sebraného Top Ten   Ze samého matného povědomí o románu nám povstane představa většího rozsahu, vývoje hrdiny a s nejvyšší pravděpodobností uzavřeného příběhu. Tyto charakteristiky se jistě dají použít - ale jak výše řečeno, mohou platit i o kterémkoliv souboru comicsů - jak tedy rozlišit comicsový román a sebraný comicsbook? Není-li rozsah ani technické zpracování dostatečnými měřítky (a ani by neměly, pátráme-li po formálním odlišení comicsů), pak jimi mělo za prvé předchozí vydání příběhu v sešitové řadě (neboť pak se jedná o souborný comicsbook, který tak má spíše sběratelský charakter), a za druhé uzavřenost příběhu - čímž nechci vylučovat možnost druhého či třetího dílu, jen jej odlišit od jednoho z mnoha plánovaných pokračování sešitové řady. (Z tohoto pohledu pak například české vydání Moorova Top 10 ovšem je "pouhým" comicsbookem.)
 
   Comicsový román vs. comicsbook
   Tím by se mohlo zdát, že jsme srovnáni.
Will Eisner: Contract with God   Bohužel jen do té míry, že podíváme-li se na původ některým perličkám naší sbírky, které bychom snad z intelektuálního či sběratelského snobismu chtěli označit za comicsové romány, zjistíme, že mnohé z nich původně na pokračování vycházely: ať už jsou to Mooreovi Watchmen, kteří jsou v zámoří vedle třeba Eisnerova Contract with God považováni za jednu z prvních graphic novel, nebo i u nás nedávno vydaná Liga výjimečných, 300, Vrána nebo jíž zmíněný Top 10… A další trable nám způsobí fakt, že Američané týmž slovem, comicsbook, označují jak jednotlivé comicsové sešity, tak jejich sebraná vydání, čímž se nám téměř ztrácí právě možnost rozlišit oba pojmy podle předchozího, rozděleného vydání… Téměř, ale ne zcela: vezmeme-li na pomoc druhé zmiňované kritérium, totiž uzavřenost příběhu, a za jeho pomocí oddělíme prvoplánovitě uzavřené minisérie od (potenciálně) nekonečných sérií sešitových řad, můžeme pod tolik obtížně konstruovanou stříšku comicsového románu schovat vedle skutečně jednorázově vydaných obsáhlých a dějově uzavřených děl právě souborná vydání minisérií - neboť právě ony vládnou tím "románovým" duchem plného, epicky rozmáchlého a při tom uzavřeného příběhu.
   (Na okraj je třeba zmínit, že někteří z autorů, možná pod dojmem jaksi "umělečtějšího" záměru, netradičního výtvarného přístupu nebo nadprůměrných ambicí označují svou práci za graphic novel bez ohledu na formální hledisko, a jiní zase, byť bychom jejich tvorbu rádi za "comicsový román" prohlásili my, označují sebe sama jako cartoonists - v našem prostředí se ale cartoony rozumí spíše animované seriály, než vybraná comicsová díla, a při tom tedy zůstaňme.)
Simon Bisley a Rozsudek nad Gothamem z Modré CRWe   A jelikož je podle výše nastíněných definic nutno označit za comicsové romány i různá speciální malorozsahová díla angloamerického comicsu (jejichž typickým příkladem je s výjimkou Thorgala například edice Modrá CREW) zůstává nám comicsbook opravdu jako pouhé označení souboru, sbírky, ať už spíchnuté(ho) jakýmkoliv motivem (Prvních deset …, To nejlepší z …, Comicsové legendy, v zahraničí třeba řady Essential apod.) V téže formě ostatně vychází zpravidla i manga - buď několikasetstránkové "časopisy" s několika příběhy v každém "sešitu", a nebo v případě úspěšné série pak její sebrané comicsbooky.
   Háček tak vězí jedině v používání dvou jazykově neslučitelných termínů: český comicsový román (a dále si probereme ještě album) a zároveň anglofonní comicsbook.
   Podíváme-li se na druhý termín blíže, zjistíme, že potřeba jeho užívání se nám dík předchozím řádkům značně zúžila: pro původní zámořský význam (sólového) comicsbooku máme již dávno zažitý (comicsový) sešit. Teprve sekundárně se slovem "comic(s)book" označuje i souborné vydání sešitů, ovšem jen u mainstreamu (např. právě Comicsové legendy) - díla s nějakou (jakoukoli) ambicí mají Američané tendenci označovat v souboru právě za "graphic novel", s nímž už jsme se také vypořádali. Zbývají nám tak právě jen mainstreamové soubory sešitů - ovšem máme-li "soubory fotografii" a "sbírky povídek" či "sbírky poesie", potřebujeme ještě nějaký jiný termín?
   Jsme si vědomi, že "soubor či sbírka comicsů/sešitů" zní poněkud knižně, a má-li někdo slangově neodolatelné nutkání používat "boočení" vždy, hovoří-li o jakékoli comicsové knize (tedy "booku"), těžko mu to vezmeme - proč ale nazývat soubor jinak než souborem?
 
   Album
Trolgie Nikopol v jednom svazku, byť americkém...   Zbývá ještě na závěr dotknout se třetího termínu: evropského (či spíše belgofrancouzského) alba. Neboť právě to stojí na problematické hranici - uchovává si "knižní" zpracování a větší rozsah (což jej vzdaluje sešitové řadě), zároveň nebývá ani souborem (což jej vzdaluje "comicsbooku"), ale mnohdy ani isolovaným příběhem (alba vycházejí v provázaných sériích). Zde tedy musíme přihlédnout místním a historickým specifikům: na rozdíl od sešitových řad slynou alba větší a méně pravidelnou periodicitou (až jedno- či dvouleté mezery mezi jednotlivými alby), právě díky těmto mezerám si uchovávají potřebu více či méně uzavřeného příběhu (album může být i souborem, tj. že např. souborné vydání Trilogie Nikopol bude pro Francouze stále albem, stejně jako souborné vydání jednotlivých jednostránkových pokračování - například první Tintin a Asterix -, stejně jako soubor stripů typu Apokalyptických příběhů), a zpravidla lze dohledat jejich kořeny či inspirace v comicsu evropském, úžeji belgofrancouzském (čímž nechceme vylučovat nerománské autory - Pixy bezpochyby je albem).
   (Album též charakterizuje použití formátu A4 či většího a standardizovaný počet stran - buď starších 62, u nás počítaných jako 64, nebo novějších 46 (48) či hybridních 54 (56). Tyto dvě charakteristiky ale nejsou tak striktní jako předcházející, a tak lze za album označit i co do počtu stran netypická díla; příkladem nám budiž třeba právě Pixy.)
   Obecně by se dalo říci, že slůvka "album" se ve frankofonních oblastech užívá ve smyslu "comicsová kniha". V praxi by to znamenalo, že hovoříme-li o díle comicsovém, užijeme slůvka "album", jde-li o dílo literární, řekneme "kniha". Jde o čistě vnější hledisko, které je to praktické a elegantní (obsahem daného "alba" pak může být "soubor stripů/stránek/povídek", či "komiksová povídka/novela/román").
 
   Už samotný výskyt slov "zpravidla" či "obvykle" nás utvrzuje v úvodní skepsi z nezachytitelnosti jednotlivých útvarů, obtížného škatulkování a téměř úhoří neuchopitelnosti konkrétních "hraničních" děl. Našemu comicsovému rybníčku chybí tradice, která by postupně tyto pojmy vyhranila. Čím  častěji si ale podobných charakteristik budeme všímat, tím snáz společně dosáhneme srozumitelného popisu a představy o jednotlivých dílech - a tím snáz se terminologie stane běžnou a zažitou…




Autor:


Autor článku: Hibi, MaF, Vojta

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum
Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    

fotografie



BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.

Skandál! Vyzkoušejte šest nových sexuálních poloh na rychlovku!

Co vyšťourali čeští vědátoři z komiksů? Bylo to víc než holuby z nosu?





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2016
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!