. Herodes se do Miriam zamiloval, ale ona jeho city neopětovala.
Herodes: Proč mě nemůžeš milovat, má sladká?
Miriam: Já ti nevím… Je to proto, že jsi mi zabil bratra? Nebo proto, že jsi mi zabil strýce? Nebo snad proto, že tvůj otec zabil mého děda? Nebo prostě jenom proto, že mi pořád říkáš " má sladká"?
Jak asi správně tušíte, světové dějiny opravdu neskončily prvním dílem komiksové historie. (Pamatujete, jak se Alexandr Veliký zaseknul na svém tažení u Indie a pak se otočil zpět?) Druhý díl se posunuje vpřed nejen v čase, ale i zeměpisně. Jeho podstatná část sleduje totiž historické události Indie a Číny. Nelze než obdivovat Gonickovu zarputilost dostát plně názvu Komiksová historie světa. Neulehčuje si práci tím, že by pod stejným označením předkládal pouze minulost naší západní civilizace. V tom trumfne i mé vzpomínky na léta školního dějepisu, kde mimoevropské dění zastupuje pouze starověký Egypt spolu s blízkovýchodními říšemi, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem a pak zapojení USA do obou světových válek. Už v jedničce mu není zatěžko investovat desítky stránek na milióny let evoluční teorie, ve dvojce se zase vrhá do historie exotických končin Dálného Východu…
.
Volejte starostovi!
Gonick je nezmar, který svůj zápal pro věc dokáže přenést i na čtenáře. Hezky to dokumentuje úvod k deváté kapitole. Autor se v něm rozčiluje nad tím, že o dějinách Číny neměl jako většina lidí se západu ani tušení, a že je div ne zločin, když ve svém rodišti San Franciscu, metropoli s významnou čínskou komunitou, nemá ani jedna ulice čínské jméno. Komiksová glosa končí výzvou, aby čtenáři na skandál upozornili písemně starostu města. Kdybych při čtení této pasáže uměl lépe anglicky a měl ofrankovanou obálku, možná bych obrázkovou výzvu uposlechl i já. . Larry Gonick jednoduše ví, že k získání čtenářů nestačí jen výčet panovníků, ale dobře namíchaný mix informací závažných i méně důležitých. K těm druhým patří třeba celková váha Indie, poznámka, že slovo "válčit" znamená v doslovném překladu ze sanskrtu "hledat krávy", zmínka o založení ghanského království nebo výsledky výzkumu o vztahu medu a balzamování od historika lékařství Guida Majna.
K lepší čtivosti a zapamatovatelnosti nemusí sloužit jen podobné zajímavosti, ale i vtip. Ten je i pro druhý díl klíčový a nelze ho od nesporné informační hodnoty díla oddělit. Někdy scénář sklouzne k osobité interpretaci, například když na základě jednoho Ježíšova výroku Larry Gonick označuje Krista za komouše. Ale takový je už autorův svérázný styl, který má k odosobněné korektnosti daleko…
. Jsem syn svého otce
Výtvarná stránka je kompaktní, žádná do očí bijící změna obrázkového stylu jako v jedničce se nekoná a to je dobře. Horší zprávou oproti pilotnímu dílu je snížení rozsahu o padesát stránek při zachování stejné (nepříliš nízké) ceny 590 korun. Ale i 300 stránek v kvalitní vazbě znamená pro čtenáře tučné sousto na docela dlouhou dobu. Některé pasáže si navíc budete možná muset přečíst znovu, abyste si udělali pořádek ve jménech a vztazích. Kouzelná ukázka na začátku mé recenze je toho dokladem. Chybu bych přitom neviděl na straně Larryho Gonicka - udržet si pořádek v rodinných intrikách, sňatkové politice, dynastických změnách císařů… to dá jednomu zabrat. K tomu si připočtěte zběsilá čínská jména… Gonick je nezmar.
. Vyhrazeno pro V.I.P.
Déle se zastavovat u konkrétních historických peripetií, které na vás v Komiksové historii světa čekají, asi nemá smysl. Jen prozradím, že pro danou epochu je hodně typický nevídaný rozmach duchovních nauk a náboženství, které jsou živé až do dnešních dnů - v oněch dobách se zformoval hinduismus, buddhismus, taoismus, konfucianismus a křesťanství. Hannibal, Caesar, Kleopatra, Asterix, apoštol Pavel , svatý Augustin a v jedné narážce i milovaný Miloš Zeman - to je jen několik známých osobností, se kterými se můžete na stránkách knihy setkat. V úvodním poděkování Larryho Gonicka lidem, kteří ho podporovali v práci na komiksových dějinách, zaujme určitě i jméno knižní redaktroky Jacquelin Onassisové, vdově po JFK. Jsem zvědav, jak autor využije toto protnutí opravdových dějin s příběhem vzniku Komiksových dějin světa, protože popisu událostí kolem osudných výstřelů v Dallasu se nemůže vyhnout. To ale opravdu hodně předbíhám událostem. Do osudného roku 1963 nám chybí ještě tisíc a pár set let navrch. Vážně nechápu, jak si někdo normální může nandat takový úkol - přepsat dějiny do komiksu. … Gonick je nezmar.
