Kdo z Vás zná pana Káju Saudka ví, že je to autor velmi osobitý. Kdo četl jeho (jakékoli) komiksy ví, že je to kreslíř pečlivý. A kdo četl Lips Tulliana, jež byl vydán krátce po revolutzi (té sametově hebké), ví, že lepší dílo nevykreslil...
Teď jsem možná proti sobě poštval pár jedinců, kteří nedají dopustit na majora Zemana, Arnala nebo jiné skvosty, však to co jsem si přinesl ve čtyřech slepených knihách MS z roku 1972, je všechny převáží jak hmotností (aspoň 10 kg), tak kvalitou, která je křišťálová!
Já osobně jsem za vrchol blaha považoval dva příběhy zpracované v roce 1990 a vydané sešitově jako Stříbrný poklad a Konec Sahrbergovy bandy. Tento poklad, který mě tehdy přišel na 15 Kč, jsem také několikrát musel otevřít, abych mohl poctivě srovnávat a do dokonalosti dovést tuto recenzi (teď si opravdu fandím…..)
Dílo samotné je komiksovým zpracováním výtvoru jakéhosi Kvidona z Felsů, jehož romány byly vydávány v druhé polovině 19. století. Když jsem výše tvrdil, že příběhy z onoho sešitu vyšly v roce 1990, nebyla to tak úplně pravda. Deset let po vydání části románu ve XIV. ročníku MS, tedy v roce 1982, byl vydán Českou speleologickou společností jako zvláštní příloha „Zpravodaje“ příběh Stříbrný poklad a v roce 1985 Konec Sahrbergovy bandy. Středočeské nakladatelství tak jen v roce 1990 reprodukovalo, či opětovně přineslo tato dílka mladším čtenářům.
Toliko snad k úvodu a nyní k samotné recenzi, věřte, že ten úvod byl více než potřebný. Dílo takové velikosti a hutnosti si zaslouží více místa.
. Filip z Mengštejna alias Lips Tullian alias Krásnopacholek Erasmus alias Vachtmajstr se narodil roku 1675 ve Štrasburku coby syn tamnějšího městského hejtmana. Když dospěl, vstoupil do císařského pluku dragounů a z něj po souboji v roce 1702 uprchl do Prahy.
Tato fakta jsou známa o Lipsi Tullianovi před jeho loupežnickou kariérou. Dá se napsat, že tady vlastně začíná celý příběh, odehrávající se na česko-saských hranicích. Filip je zamilován do Hedviky, dcery svobodného pána z Thunu, a ona do něj. Nemohou se však vzít, neboť to Hedvičin otec nedovolí, ba co víc, chce svou dceru provdat za hraběte Martinice. A právě do této situace vplouvá čtenář jakožto pozorovatel……..
Kazuprostý příběh se začíná prudce odvíjet ve chvíli, kdy Lips pozdě dorazí na svatbu Hedviky (jež je donucena) a hraběte z Martinic. Sestřenice Hedviky – Hilda Filipa zdrží a on dorazí pozdě. Přesto se své milé nechce vzdát, je uvězněn a bičován. Věcí, která Filipa pak definitivně nasměruje na cestu zločinu (což je jak můj, tak autorův alibismus), je vypálení písmena „H“ – znamení hanby na pravé rameno. V Lipsovi se probudí neuvěřitelná síla, díky níž uprchne od svých věznitelů. Hedvika na to také prchá k Filipově tetičce do kláštera, kde vstoupí mezi místní jeptišky. Příběh pokračuje světelnou rychlostí a odvíjí se na pozadí moru a medu lidské společnosti, na pozadí lásky. Jeden moudrý muž jednou pravil: „Milovat a být rozumný nedokáže ani Bůh“. Toto tvrzení se plně naplňuje (nejen v mém životě), ale i tady. Hedvika miluje Filipa, Hilda miluje Filipa, dcera mlynářova – Berta miluje Filipa, Tereza - původně najatý vrah Filipa - miluje Filipa... heh! Kromě té, jehož srdce jí patří, tedy Hedviky, kujou všechny ostatní neslýchané pikle – Berta například otráví (usmrtí Hedviku) a chystá se podat nápoj lásky Tullianovi, to se jí však vymstí a omylem ho vypije Dlouhý Samuel, což má nedozírné následky a čarodějka z jeskyně má krom oživení Hedviky práci navíc atd. atd.
Lips Tullian bojuje nejen s císařskými vojsky, hrabětem Martinicem nebo jinými zloduchy. Nebezpečí pro něj znamená i muž z jeho vlastních řad – vilný Sahrberg, jenž lační po Filipem zachráněné dívce Elišce, která je pod jeho ochranou, a z pomsty tak naláká náčelníka do pasti... Naštěstí ostatní členové Filipovy loupežnické bandy – Černé roty, jako Malý Šimon, věrný Wittorf (nejlepší přítel Filipův), Dlouhý Sam, Butler a další pevně stojí na jeho straně a hodlají za něj položiti život.
Setkáme se s čarodějem Bötgerem, úskočnou Hildou, Martinicem, Kašparem, kuplířskými Cikány a dalšími. Btw. Eliška se nakonec stane Wittorfovou milou, ale to jenom pro znalce, Vám ostatním to může být dvojí.
Celý děj se tak skládá z jakýchsi mini-kapitol či mini-příběhů a ty podávají ucelený příběh, jež je jedním slovem fantastický!! (Já se pokusím zapracovat a Vám všem, co nemáte možnost přečtení si tohoto dílka a měli byste o to zájem, sepsat ty nejsilnější okamžiky a zápletky celého díla v přídavku k této recenzi, nemohu však nic slíbit, protože výpůjční lhůta z Okresní knihovny je gilotinního typu...)
Příběh je zamotaný Gordickým způsobem a přeseknutí mu rozhodně nepomůže, hrdina se tak vrhá proti světu, proti všem zlotřilcům a bojuje za vítězství pravdy a za svou lásku k Hedvice. Nemá to lehké, vše však, jak to tak bývá a jak my chceme, aby to tak bylo, dopadne dobře a láska a spravedlnost zvítězí.
To, že jsem si Tulliana zamiloval a že na něj nedám dopustit, neznamená, že by nebylo věcí, které mi prožitky z čtení neztěžovaly. Byly totiž chvíle, kdy jsem měl chuť někoho vykrákat za pačesy nebo za pleš! To bylo tehdy, když jsem ostře konfrontoval fakta ze sešitu z roku 1990 a ta, co jsem měl možnost vstřebat při studiu zmíněných čtyřech svazků... grrr. Ale popořadě.
Tereza není, jak je psáno v pozdějším vydání, druhou dcerou mlynářovou, nýbrž družkou jednoho ze Sahrbergových pohunků (ke kterému se ještě dostaneme), která souhlasila k Filipovi se vetřít a zavraždit ho.
Sahrberg není onen krvežíznivec, jen zhýralec a sexuální loudil, který se mstí Filipovi a nevyužívá jeho jména k loupení. Wittorf není holobrádek, ale má fousky – černé a je blonďák. Poslední bitva vzplála a přes všechny hoře přehoře musím konstatovat, že jsem lepší komiks nečetl a asi ani nikdy číst nebudu. Inu, když se geniální grafik zaměří na ještě geniálnější příběh, pak to dopadá jako v tomto případě. Všechna tato fakta a oslava Lipse Tulliana mě však směřují hned k několika myšlenkám:
1) Pídit se po tom, kde jsou uchovány originály Saudkova zpracování a jestli by bylo možné je oživit.
2) Má někdo potuchy o sešitových vydáních supermana Lipse z 19. století?
3) Proč ještě nikdo neobjevil tuto postavu filmovému průmyslu, scénáristům, spisovatelům??? PROČ?!!!
Rozloučím se konstatováním, že je věčnou škodou nespatřit tento zázrak českého komiksu. Škoda je, že nevyšel samostatně, ale jenom jako příloha. Škoda, že těchto komiksů již není...
Teď jsem možná proti sobě poštval pár jedinců, kteří nedají dopustit na majora Zemana, Arnala nebo jiné skvosty, však to co jsem si přinesl ve čtyřech slepených knihách MS z roku 1972, je všechny převáží jak hmotností (aspoň 10 kg), tak kvalitou, která je křišťálová!
Já osobně jsem za vrchol blaha považoval dva příběhy zpracované v roce 1990 a vydané sešitově jako Stříbrný poklad a Konec Sahrbergovy bandy. Tento poklad, který mě tehdy přišel na 15 Kč, jsem také několikrát musel otevřít, abych mohl poctivě srovnávat a do dokonalosti dovést tuto recenzi (teď si opravdu fandím…..)
Dílo samotné je komiksovým zpracováním výtvoru jakéhosi Kvidona z Felsů, jehož romány byly vydávány v druhé polovině 19. století. Když jsem výše tvrdil, že příběhy z onoho sešitu vyšly v roce 1990, nebyla to tak úplně pravda. Deset let po vydání části románu ve XIV. ročníku MS, tedy v roce 1982, byl vydán Českou speleologickou společností jako zvláštní příloha „Zpravodaje“ příběh Stříbrný poklad a v roce 1985 Konec Sahrbergovy bandy. Středočeské nakladatelství tak jen v roce 1990 reprodukovalo, či opětovně přineslo tato dílka mladším čtenářům.
Toliko snad k úvodu a nyní k samotné recenzi, věřte, že ten úvod byl více než potřebný. Dílo takové velikosti a hutnosti si zaslouží více místa.
. Filip z Mengštejna alias Lips Tullian alias Krásnopacholek Erasmus alias Vachtmajstr se narodil roku 1675 ve Štrasburku coby syn tamnějšího městského hejtmana. Když dospěl, vstoupil do císařského pluku dragounů a z něj po souboji v roce 1702 uprchl do Prahy.
Tato fakta jsou známa o Lipsi Tullianovi před jeho loupežnickou kariérou. Dá se napsat, že tady vlastně začíná celý příběh, odehrávající se na česko-saských hranicích. Filip je zamilován do Hedviky, dcery svobodného pána z Thunu, a ona do něj. Nemohou se však vzít, neboť to Hedvičin otec nedovolí, ba co víc, chce svou dceru provdat za hraběte Martinice. A právě do této situace vplouvá čtenář jakožto pozorovatel……..
Kazuprostý příběh se začíná prudce odvíjet ve chvíli, kdy Lips pozdě dorazí na svatbu Hedviky (jež je donucena) a hraběte z Martinic. Sestřenice Hedviky – Hilda Filipa zdrží a on dorazí pozdě. Přesto se své milé nechce vzdát, je uvězněn a bičován. Věcí, která Filipa pak definitivně nasměruje na cestu zločinu (což je jak můj, tak autorův alibismus), je vypálení písmena „H“ – znamení hanby na pravé rameno. V Lipsovi se probudí neuvěřitelná síla, díky níž uprchne od svých věznitelů. Hedvika na to také prchá k Filipově tetičce do kláštera, kde vstoupí mezi místní jeptišky. Příběh pokračuje světelnou rychlostí a odvíjí se na pozadí moru a medu lidské společnosti, na pozadí lásky. Jeden moudrý muž jednou pravil: „Milovat a být rozumný nedokáže ani Bůh“. Toto tvrzení se plně naplňuje (nejen v mém životě), ale i tady. Hedvika miluje Filipa, Hilda miluje Filipa, dcera mlynářova – Berta miluje Filipa, Tereza - původně najatý vrah Filipa - miluje Filipa... heh! Kromě té, jehož srdce jí patří, tedy Hedviky, kujou všechny ostatní neslýchané pikle – Berta například otráví (usmrtí Hedviku) a chystá se podat nápoj lásky Tullianovi, to se jí však vymstí a omylem ho vypije Dlouhý Samuel, což má nedozírné následky a čarodějka z jeskyně má krom oživení Hedviky práci navíc atd. atd.
Lips Tullian bojuje nejen s císařskými vojsky, hrabětem Martinicem nebo jinými zloduchy. Nebezpečí pro něj znamená i muž z jeho vlastních řad – vilný Sahrberg, jenž lační po Filipem zachráněné dívce Elišce, která je pod jeho ochranou, a z pomsty tak naláká náčelníka do pasti... Naštěstí ostatní členové Filipovy loupežnické bandy – Černé roty, jako Malý Šimon, věrný Wittorf (nejlepší přítel Filipův), Dlouhý Sam, Butler a další pevně stojí na jeho straně a hodlají za něj položiti život.
Setkáme se s čarodějem Bötgerem, úskočnou Hildou, Martinicem, Kašparem, kuplířskými Cikány a dalšími. Btw. Eliška se nakonec stane Wittorfovou milou, ale to jenom pro znalce, Vám ostatním to může být dvojí.
Celý děj se tak skládá z jakýchsi mini-kapitol či mini-příběhů a ty podávají ucelený příběh, jež je jedním slovem fantastický!! (Já se pokusím zapracovat a Vám všem, co nemáte možnost přečtení si tohoto dílka a měli byste o to zájem, sepsat ty nejsilnější okamžiky a zápletky celého díla v přídavku k této recenzi, nemohu však nic slíbit, protože výpůjční lhůta z Okresní knihovny je gilotinního typu...)
Příběh je zamotaný Gordickým způsobem a přeseknutí mu rozhodně nepomůže, hrdina se tak vrhá proti světu, proti všem zlotřilcům a bojuje za vítězství pravdy a za svou lásku k Hedvice. Nemá to lehké, vše však, jak to tak bývá a jak my chceme, aby to tak bylo, dopadne dobře a láska a spravedlnost zvítězí.
To, že jsem si Tulliana zamiloval a že na něj nedám dopustit, neznamená, že by nebylo věcí, které mi prožitky z čtení neztěžovaly. Byly totiž chvíle, kdy jsem měl chuť někoho vykrákat za pačesy nebo za pleš! To bylo tehdy, když jsem ostře konfrontoval fakta ze sešitu z roku 1990 a ta, co jsem měl možnost vstřebat při studiu zmíněných čtyřech svazků... grrr. Ale popořadě.
Tereza není, jak je psáno v pozdějším vydání, druhou dcerou mlynářovou, nýbrž družkou jednoho ze Sahrbergových pohunků (ke kterému se ještě dostaneme), která souhlasila k Filipovi se vetřít a zavraždit ho.
Sahrberg není onen krvežíznivec, jen zhýralec a sexuální loudil, který se mstí Filipovi a nevyužívá jeho jména k loupení. Wittorf není holobrádek, ale má fousky – černé a je blonďák. Poslední bitva vzplála a přes všechny hoře přehoře musím konstatovat, že jsem lepší komiks nečetl a asi ani nikdy číst nebudu. Inu, když se geniální grafik zaměří na ještě geniálnější příběh, pak to dopadá jako v tomto případě. Všechna tato fakta a oslava Lipse Tulliana mě však směřují hned k několika myšlenkám:
1) Pídit se po tom, kde jsou uchovány originály Saudkova zpracování a jestli by bylo možné je oživit.
2) Má někdo potuchy o sešitových vydáních supermana Lipse z 19. století?
3) Proč ještě nikdo neobjevil tuto postavu filmovému průmyslu, scénáristům, spisovatelům??? PROČ?!!!
Rozloučím se konstatováním, že je věčnou škodou nespatřit tento zázrak českého komiksu. Škoda je, že nevyšel samostatně, ale jenom jako příloha. Škoda, že těchto komiksů již není...
