. Vlastně by mohlo stačit, kdybych napsal, že při práci na tomto albu se sešli Jean van Hamme a Grzegorz Rosiński. Myslím dostatečně silná jména na to, aby bylo zřejmé, že nejde o nějakou druhou ligu. Oba pánové svorně podepsali také cyklus o Thorgalovi, van Hammeho pak známe také coby libretistu série XIII, což obé jsou projekty, kterým se u nás (na evropský komiks) daří (relativně nejlépe).
Na pohled druhý, tedy po řádném přečtení, totiž čtenář zjistí, že má co dočinění se skutečně inteligentním comicsem. Na téměř sto padesáti černobílých stranách nám autoři předkládají příběh ze světa, který je fantazijní (a fantasy-jní) jen zdánlivě…
Svět Daar je zmítán nekonečnou totální válkou mezi rasami, kterým vládnou tři Nesmrtelní, a jejich otroky. Malý šinkl jménem J'on jako zázrakem přežije jednu z krutých bitev. Jako otrok však nemá, kam by se vrátil, a tak se jeho radost z přežití brzy mění v beznaděj: "Ach, nebohý J'on. Nebohý otrok neschopný využít svobody, která se mu nabízí…"
Lamentace nad nepřízní osudu však netrvá dlouho, neboť J'onovi se v podobě obrovského černého kvádru zjevuje ten, který jediný může říct: "Jsem ten, kdo jest!", a učiní z J'ona svého posla, který má na Daaru zajistit mír. Pomoci mu v tom má "velká síla". Ale co to vlastně je, to do poslední chvíle netuší ani malý bojácný J'on, ani čtenář.
Díky tomu, že tato událost zapadá do legendy o Vyvoleném, která přežívá v mytologii nezotročených šinklů, stává se z J'ona nechtěný mesiáš, který je neustále strháván do víru událostí, v nichž se jeho výjimečnost shodou okolností ověřuje. Co na tom, že J'on více než po splnění nějakého poslání či čemkoli jiném touží celou svou duší po lásce krásné G´wel, která vlastně celý kolotoč kolem Vyvoleného spískala. Zdá se však, že její vztah k J'onovi je dán především jeho domnělým posláním…
. Rada starších svobodných šinklů sice J'ona ze strachu vyžene, ale za ním odchází i několik uvěřivších, kteří se posléze rozejdou do světa, aby hlásali příchod Vyvoleného. Tato zvěst se rychle šíří a nakonec vyvolá vzpouru v řadách zotročených šinklů. Ale náš "hrdina" nepřestává pochybovat, stále bojuje se svým strachem, obavami, nejistotou i vědomím o svých nepatrných fyzických možnostech, kterými stěží může změnit mechanismy zaběhaného světa. Přesto se však snaží, především z lásky ke G´wel, svou roli naplnit, a tak se, aniž by tomu však nějak zvlášť napomáhal, nakonec ocitá tváří v tvář Nesmrtelným…
Patrně už je zřejmé, co je na tomto díle tak výjimečného, co je oním mohutným přesahem za rámec fantasy. Je to množství paralel s evangelii Nového zákona, se kterými tu scénárista van Hamme vášnivě polemizuje. Novozákonních parafrází tu odhalíme hned několik - jsou tu učedníci, z nichž jeden zradí, poslední večeře i konání zázraků jako uzdravování nemocných, chůze po hladině, proměna vody ve víno…
Nejde však o pouhé citace, neboť zmíněné události jsou často pojaty v podobě značně posunuté a ztvárněny s až překvapivou invencí - beze zbytku to pak platí o závěru příběhu, kde se nám mimo jiné potvrzuje to, co jsme již tušili, totiž že podstata oné velké síly… Ale to už bych prozrazovat neměl! Jako každý správný mýtus i ten o Daaru se musí cyklicky vrátit zpět a naplnit se. Ale samo vyprávění o velké síle tím zdaleka nekončí…
. Van Hammeho příběh je skutečně nesmírně poutavý a vyvážený, Rosińského kresba je vyzrálá a dynamická, do nejmenšího detailu propracovaná, ale přesto plně srozumitelná - Šinkl a jeho velká síla nepochybně patří k těm nejlepším reprezentantům nejen frankofonní comicsové tvorby. Ačkoli ve své podstatě je takřka stejně kacířský jako třeba Kazantzakisova kniha (a Scorseseho film) Poslední pokušení Krista, díky umného zahalení do "nenáročného" příběhu nepůsobí zdaleka tak provokativně. Je to comics chytrý a vážný, ale i napínavý a zábavný, plný příjemného humoru a dokonce i lehounkého, příjemně hladivého erotična. Hlavně však obsahuje nadčasové poselství, které nutí k zamyšlení. Jeho četba určitě nebude ztraceným časem…
