V úvodníku si Jirka Pavlovský pochvaluje, že Crew vychází tak jak má. No, že se objevila první týden v říjnu spíš než poslední v září přeci jenom roli nehraje - vychází po delší odmlce, kterou měly na svědomí ty zatracené, všemi studenty nenáviděné prázdniny (dobrej vtip, ne?). Byly vyplněny vydáním různých titulů, například... ééé toho, jo, Loba, a pak ještě toho druhého... jasně, Loba. Ale přeci jen, spousta čtenářů se nemohla dočkat pokračování noirového příběhu pantera Blacksada a otázkou dne je, zda mu takto dlouhá přestávka a rozmělnění příběhu do dvou dílů spíše neuškodilo… Ale o tom později, teď se budeme věnovat publicistické části CRWe. 

   Té je v obnoveném magazínu vždy dostatečné množství. Klasikou jsou trojí aktuality (made in USA, made in Czech Republic, made in EU) i dále zažloutlý manga koutek, v němž si Ľudovít "Turlogh" Plata tentokrát podá Neon Genesis Evangelion. Ve hře na hodného a zlého mučitele Martin Němec týrá začínající autory comicsů a Jirka Grus přidá nějakou tu radu, jak přidat do vašich příběhu trochu té krve (aneb o tom, jak barvit). Rozpitváni budou dva comicsoví autoři, a jelikož je Crew zaměřena tentokráte na comicsy k pobavení, budou to autoři comicsů… žertovných? Tím prvním je ne-úplně-normální Kyle Barker a druhým ještě-víc-ne-normální Evan Dorkin. Nová rubrika se jmenuje Comicsové milníky, a v devátém čísle v ní je představen legendární Tintin. Nesmí chybět informace o comicsech v tomto čísle a pro informaci i výseky z převzatých recenzí (a hádejte odkud!).

   A co jsem si nechal na konec? Jelikož jste milé děti hodně zlobily, zavítá mezi nás Preacher. Dřív se rubrika pro představování comicsových postav jmenovala Hrdina naší crwe, v této CRWi Postava na pitevním stole... na vině nejspíš bude nedůslednost. To ale není důležité; důležité je to, že zde máme také ukázku z tohoto opravdu crwavého comicsu Gartha Ennise. Tyhle dvě strany se sice už před nějakými těmi lety objevily v Ikarii, ale je to opravdu libůstka. Čímžto se nenásilně dostáváme ke comicsům, uveřejněným v tomto čísle.

 

   K tomu nakousnutému pokračování Blacksada: druhý díl, v němž soukromé očko pokračuje v pátrání po vrahovi své bývalé milenky, je poněkud slabší než předchozí - opovážím se ale tvrdit, že kdyby vyšly v jednom albu, ani si toho člověk nevšimne. Takhle ale po tříměsíčním čekání a hloubání nakonec Blacksad skončí poměrně předvídatelně… Samozřejmě to ale nemění nic na tom, že kresba Juana Guarnida je famózní. Propracované scény, dobové reálie ze třicátých let, znamenitě vykreslené zvířecí obličeje s dokonale zvládnutými grimasami. Vydání Blacksada je velkým přínosem CRWe, jedná se o jeden z nejlepších comicsů uvedený v nové dekádě tohoto časopisu - pro případné vydání druhého dílu Arctic Nation bych se ale přiklonil k souhrnnému vydání v albu…

   A co dále? Kovboj Wally a jeho show. Comics původně zamýšlený jako strip se zvrhnul v regulérní comicsovou knihu. Inteligentní situační humor ve čtenáři evokuje jedinou asociaci: Woodyho Allena. Tlouštík Wally dělá všechno proto, aby udržel sledovanost své talk show - sled scének, skečů a parodií dokáže na tváři čtenáře zaručeně vyvodit suchý smích. Černobílá kresba se k této poněkud ujeté konverzačce se náramně hodí. Kyle Barker, autor scénáře i kresby, je znám především tím, že dokáže dokonale měnit styl své kresby stejně snadno, jako rozkládat široké spektrum nápadů pro své humorné scénáře.

   V tomto čísle se vrací i šikovný mladý vynálezce Jack B. Quick, a pokusí se vypracovat z úkol z dějepisu po svém: pomocí časových botek má možnost se na všechny historické epochy přímo podívat. A to především na ty, které má na svědomí - antigravitační kočky, opilé fotony či krávu Bessy uvězněnou v černé díře. O scénář plný nadhledu a osobitého svérázného humoru se postaral sám Alan Moore, kresbou doplnil Kevin Nowlan.

 

 

   Pokračuje také Hledání odpovědi, série objasňující nejrůznější klišé fantasy žánru. Autory jsou i u nás známí pánové Morvan a Buchet (Meteor). Tentokráte se zaměříme na vyvolávání démonů a podíváme se do zákulisí těchto temných rituálů - zejména na to, je-li třeba založit démonické odbory... Tento krátký comics není sice špatný, ale prvnímu dílu (Proč hrdinové neumírají) nedosahuje.

   A nakonec zlatý hřeb do rakve: fenomenální a především maniakální Mlíko a Sejra se vracejí. Vyznavači bezdůvodného násilí a obsese, legendární hrdinové slavných příběhů o zvracení, Přemku Podlahovi či Star Wars se vrací na stránky našeho časopisu. Velké očekávání ale zůstává nenaplněno, Dorkinovy šílené násilné seance už nedokáží pobavit tolik, jako začerstva. Na čtyřech stránkách najdeme tři příběhy, naštěstí se vzestupnou tendencí; poslední z nich, dvoustránkový, je již klasický "Mlíko-a-Sejridní" příběh plný zbytečného násilí (tedy, ne že by jakýkoliv příběh této dvojky nebyl plný zbytečného násilí). A vzhledem k tomu, že se dá očekávat Mlíko se Sejrem i v příští CRWi, jsem plný nadšeného očekávání.

 

   Celkově je dojem z této Crew poněkud rozpačitý. Po předcházející, skvělé osmičce tento sešit tolik zaujmout nedokázal - je to spíš humoristická oddechovka. Proto je na místě se ptát: co vyhřezne příště? Travis Charest (Wolverine a Zealot) a jeho WildC.A.T.S by měly být dostatečným příslibem, objeví se Usagi Yojimbo, trochu toho japonského kresebného a především samurajského umění... Tedy věřme, že příštímu číslu, které již láká na pultech, se podaří crwavý prapor bitevní opět povznést…