… a protože jsem v poslední době prioritně bez peněz, tak jsem se jej rozhodnul prostě ukrást. Jediné moje štěstí je v tom, že jsem milovaný časák stačil přečíst ještě dříve, než jste mě sbalili a strčili do vazby, kde žádné komiksy nejsou a ani nikdo z muklů je nepíše… A řeknu Vám: ničeho nelituji, ničeho!

   Na obálce sice uvidíte sedícího hrdinu Batmana, jak si sám dává do držky pravou rukou a culí se u toho jako by měl porodit během pár minut stádo vypelichaných netopýrů, ale obsah je tou hlavní věcí a ten je více než-li báječný, je výtečný a úžasný…

   V povídce Batman: Sázka nám ukazuje Ronnie Del Carmen (kresba) a Paul Dini (scénář) proč jsou ženské, když jsou zavřené v blázinci (Halley Quinnová a Poison Ivy) šílené z nedostatku mužských polibků a jak jsou ochotny tuto situaci překotně vyřešit - např. pomocí sázky… Velmi vtipná věcička s disneyovsky odvázanou kresbou a pěknou vychytávkou na konci a s poučením, že se nikdy nevsázejte o jeden obyčejný americký dolar, protože tato měna je na těžkém ústupu.

 

   V druhé povídce přichází absolutní vrchol tohoto čísla a tou je bombastický Batman-Soudce Dredd: Poslední hádanka. Spoustu lidí obdivuje např. Moorea či Gaimana, ovšem moje nátura tíhne spíše k Alanu Grantovi a Johnu Wagnerovi, již tento komiksový diamant stvořili. Bez zbytečných upatlaných keců se octnou dvě komiksové superstar "Batmouš and Dreddouš" v prapodivné situaci, kdy by dokonce měli stát proti sobě a snažit se jeden druhého vysmahnout, a zároveň povraždit dalších šest mameluků z jiných dimenzí, kteří jsou minimálně stejně dobří jako oni dva - a to v ilegálním gladiátorském zápase "jeden za sebe a všichni ostatní proti němu". Vrcholný prožitek umocňuje kresba Carla Critchlowa, který přesně vystihuje emoce jednotlivých postav. Pokud je např. Judge Dredd překvapený, tak dejte klidně levou nohu do mraveniště, že mimika jeho tváře taky taková bude. Nejúžasnější je obrázek, když všichni účastníci zápasu visí v nerozbitných klecích a z vrchu k nim pronikají slabé paprsky světla… Pokud Vámi ihned neprojede dusivá atmosféra probíhajícího děje, tak si raději zajdete na oční… Jedinou vadou tohoto skvostu je, že se jedná pouze o první část a pokud mě, vážený soude, odsoudíte do vězení na několik let, tak si jej pravděpodobně nikdá nedočtu...

 

   Třetí povídka začíná slovy: "Vyprávím svůj příběh tady, kde se nade mnou zavírá tma jako voda kanálu nebo hrob…" Věřím, že z tohoto nejste nikterak rozumní, jenomže stačí si přečíst pár stránek této snové "věci" s názvem Sadman: Smrt a Benátky a otevře se Vám prostor, o kterém jste neměli ani páru a zanese Vás na území fantazie, do prostředí večírků, zvrhlých orgií a každodenních iluzí. Vstupte a krásné ženy jsou tu pro Vás, víno teče proudem a vybrané lahůdky leží na mramorových stolech. Zavřete oči a začněte SNÍT . Ostatní se přidají a nic, opakuji, NIC není nemožné… Vždyť stačí jenom tak málo, tak proklatě málo… (Kromě návštěvy starobylých Benátek…) Scénárista Neil Gaiman ovládá svoje řemeslo na profesionální úrovni, u "kreslouna" Craiga P. Russella vadí určitá nedotaženost postav se zdáním odbytosti… Ovšem v případě, kdy hlavní hrdina odjíždí na ostrov mládí, a celou dobu hustě prší, tak Vám kapky deště promáčí Váš oblek do poslední nitky. Sněte s Gaimanem a zapomenete na všední starosti…

 

   Ve čtvrtém příspěvku jsem se nemohl ubránit širokému úsměvu na svém vyžilém kriminálním ksichtě: máte-li rádi krátký humorně laděný příběh se zombie tématikou, okořeněný bandou starochů z domova důchodců, tak se vám trefili Jiří Pavlovský (scénář) a Filip Zach (kresba) přímo do středu Vašeho tepajícího srdce. Více netřeba psát. Jen tak dále, chlapci.

 

   A jako poslední nám na komikovou scénu nastupuje nesmrtelný Garfield Jima Davise. Tento přežraný kočko-hybrid nás v osmi krátkých skečích pobaví více než-li některý autor humoristických knih v celoživotním díle o patnácti svazcích. Pravda, film nestál za zlámanou grešli, ovšem v CRWi autor, který pravděpodobně nedávno navštívil naší republiku a zašel do několika pohostinství, aby mu záhy zhořklo v ústech, dokázal tento zážitek humorně převést do děje s mlsným kocourem…

 

   Záměrně vynechávám články typu Mučírna, Anime a manga, Gotfridův seznam, Drůbky a Česká krev: ty jsou důležité, ale ne kreslené… Takže, vážený soude, to je zhola můj příběh proč jsem tento komikovy časopis "čmajznul" a úplnou náhodou zmlátil toho nepříjemného prodavače, když jej chtěl mermomocí nazpět. Sami uznáváte, jak je skvělý, a že jsem to prostě musel udělat. Takže Vás prosím o propuštění, a to i proto, abych si mohl v klidu na svobodě přečíst CREW číslo 13.

 

   COŽE? JO? Fakticky? … vy mě pro…pro… propouštíte, ovšem s tím, že mě předáte jiné instanci? KOMU ŽE…?! KOMIKSOVÉ SPRAVEDLNOSTI…? A kdo, že mě tam bude soudit ??!! CO?????????????  NÉÉÉÉÉ !!!!!!!!!!!!!! JUDGE DREDD NÉÉÉÉÉÉÉÉ!