. V době světové války se zapojil i princ Valiant: bojoval proti hunskému vpádu do Evropy, a to – pro svou dobu zvláštní – guerillovou taktikou. Princův život se neomezuje jen na Britské ostrovy; princ cestuje i do Svaté země a tím dává Fosterovi možnost rozehrát před čtenářem svět Středomoří té doby. Foster na každou novinku ve svém stripu studoval historické materiály a jeho práce díky tomu vyniká nezvyklou autentičností.
Později si princ vezme královnu Aletu, která však nijak neomezí jeho dobrodružný život. Ještě dále začíná zaučovat svého syna Arna, který ho začíná vytlačovat z dobrodružné stránky stripu a nechává mu část spíše domáckou.
Strip vyniká zaprvé obsahem, dokonalým zpracováním typu rytířských legend, a za druhé kresbou, která je naprosto realistická, s dokonalou technikou detailu. V roce 1971 se Foster postupně stripu vzdal a převzal jej J. C. Murphy (který jej vedl až do roku 2004 – pozn. red.).
Vedle Prince Varianta existovaly ještě i jiné pokusy o stripy s obdobnou tematikou, ale ani jeden neprorazil.
Více se tento námět objevuje v comic books. Ani westerny nejsou ve formě stripu tolik rozšířeny, jako ve formě comic books. Je to dáno tím, že náplň westernů je vesměs stereotypní: střílení od pasu a zachraňování farmářských dcer. Vytvořit napínavou situaci je tak možné až teprve v delším běhu událostí.
. Mezi prvními příklady žánru byly Bronc Peeler a Red Ryder od Freda Harmana. Avšak největší slávy dosáhl The Lone Ranger. Tato postava se poprvé objevila v rozhlasové sérii, jejímž autorem byl Georgie W. Trendle. V roce 1938 byl Lone Ranger uveden do comics nejdříve ve formě stripu, později comic books. Tato postava se stala jedním z amerických mýtů a jako u mnoha hrdinů těchto mýtů je jeho totožnost neznámá. Je jedním ze šesti rangerů, obklíčených v rokli bandou zločinců. Indián Tonto vykope šest hrobů, aby vzbudil v bandě dojem, že všichni rangeři jsou mrtvi, a tím se mu podaří zachránit jednoho z nich, svého přítele. Ten pak zakryje svůj obličej maskou, nazve se Lone Rangerem, projíždí Divoký Západ a bojuje proti jakékoliv formě zla.
Jeho mytičnost podporuje ještě to, že si vyrábí stříbrné kule pro své revolvery, čímž navazuje na klasický evropský mýtus, že stříbrná kule může zabít upíry a vlkodlaky, tudíž jakýkoliv druh zla. Lone Ranger se nestal pouhým mstitelem, ale vládcem prérie, ztělesněním dobra. Nezabíjí, jeho výstřely směřují pouze k odzbrojení nebo zranění zločince, vždy nechává zločinci možnost napravit se.
. Cisco Kid kreslený José L. Salinasem má svůj původ také mimo comics, jeho duchovním otcem je spisovatel O’Henry. Rick O’Shay existuje od roku 1958 a má dvě různé podoby: během týdne běží normální dobrodružný příběh na pokračování, zatímco v neděli je v příloze ukončená gagová příhoda.
Na závěr bych se zmínil ještě o jednom zajímavém stripu: je to Rawhide Kid. Má velice blízko k parodii. Jeho hlavní hrdina má, ač kladný, vždy tmavý oděv, čímž se staví do pozice jakéhosi „antihrdiny“. Ani jeho činy se nekryjí vždy s oním absolutnem, které je pro westernového hrdinu „normální“…
Tento text je součástí diplomové práce Daniela Kumermanna Comics - úvod do problematiky, FF UK, Praha 1977. Redakčně upraveno.
Později si princ vezme královnu Aletu, která však nijak neomezí jeho dobrodružný život. Ještě dále začíná zaučovat svého syna Arna, který ho začíná vytlačovat z dobrodružné stránky stripu a nechává mu část spíše domáckou.
Strip vyniká zaprvé obsahem, dokonalým zpracováním typu rytířských legend, a za druhé kresbou, která je naprosto realistická, s dokonalou technikou detailu. V roce 1971 se Foster postupně stripu vzdal a převzal jej J. C. Murphy (který jej vedl až do roku 2004 – pozn. red.).
Vedle Prince Varianta existovaly ještě i jiné pokusy o stripy s obdobnou tematikou, ale ani jeden neprorazil.
Více se tento námět objevuje v comic books. Ani westerny nejsou ve formě stripu tolik rozšířeny, jako ve formě comic books. Je to dáno tím, že náplň westernů je vesměs stereotypní: střílení od pasu a zachraňování farmářských dcer. Vytvořit napínavou situaci je tak možné až teprve v delším běhu událostí.
. Mezi prvními příklady žánru byly Bronc Peeler a Red Ryder od Freda Harmana. Avšak největší slávy dosáhl The Lone Ranger. Tato postava se poprvé objevila v rozhlasové sérii, jejímž autorem byl Georgie W. Trendle. V roce 1938 byl Lone Ranger uveden do comics nejdříve ve formě stripu, později comic books. Tato postava se stala jedním z amerických mýtů a jako u mnoha hrdinů těchto mýtů je jeho totožnost neznámá. Je jedním ze šesti rangerů, obklíčených v rokli bandou zločinců. Indián Tonto vykope šest hrobů, aby vzbudil v bandě dojem, že všichni rangeři jsou mrtvi, a tím se mu podaří zachránit jednoho z nich, svého přítele. Ten pak zakryje svůj obličej maskou, nazve se Lone Rangerem, projíždí Divoký Západ a bojuje proti jakékoliv formě zla.
Jeho mytičnost podporuje ještě to, že si vyrábí stříbrné kule pro své revolvery, čímž navazuje na klasický evropský mýtus, že stříbrná kule může zabít upíry a vlkodlaky, tudíž jakýkoliv druh zla. Lone Ranger se nestal pouhým mstitelem, ale vládcem prérie, ztělesněním dobra. Nezabíjí, jeho výstřely směřují pouze k odzbrojení nebo zranění zločince, vždy nechává zločinci možnost napravit se.
. Cisco Kid kreslený José L. Salinasem má svůj původ také mimo comics, jeho duchovním otcem je spisovatel O’Henry. Rick O’Shay existuje od roku 1958 a má dvě různé podoby: během týdne běží normální dobrodružný příběh na pokračování, zatímco v neděli je v příloze ukončená gagová příhoda.
Na závěr bych se zmínil ještě o jednom zajímavém stripu: je to Rawhide Kid. Má velice blízko k parodii. Jeho hlavní hrdina má, ač kladný, vždy tmavý oděv, čímž se staví do pozice jakéhosi „antihrdiny“. Ani jeho činy se nekryjí vždy s oním absolutnem, které je pro westernového hrdinu „normální“…
Tento text je součástí diplomové práce Daniela Kumermanna Comics - úvod do problematiky, FF UK, Praha 1977. Redakčně upraveno.
