. Není pochyby o tom, že život dnešní společnosti z velké části závisí na naftě. Nafta pohání nejenom autobusy a nákladní automobily, ale i řadu dalších strojů, z nafty se vyrábí benzín a motorové oleje. Nafta slouží k výrobě plastických hmot, gumy, syntetických čistících prostředků, umělých vláken, rozpouštědel, barviv a mnoha dalších výrobků, na nichž se zakládá naše blaho a náš pohodlný život. Nafta však měla významné použití již v roce 50 před Kristem, neboť tvořila významnou a zcela nezbytnou složku Panoramixova kouzelného nápoje.
Zápletka 26. alba Asterixových dobrodružství je založena na tom, že zásoba nafty v Asterixově vesnici došla, fénický kupec Kukuruznik (na jeho lodi cestovali Asterix a Obelix do Říma již v epizodě Asterix gladiátorem) ji zapomněl přivézt, a tak se naši známí hrdinové, tj. Asterix, Obelix a Idefix pro ni musí vydat až na Blízký východ, tak říkajíc přímo k prameni. Je zřejmé, že po dobu jejich nepřítomnosti jsou obyvatelé naší vesnice fatálně zranitelní a vydáni napospas římským legiím. Aby to Asterix a spol. neměli příliš jednoduché, cestu za „černým zlatem“ jim znepříjemňuje tajný Césarův agent Nulanulašestix.
Možná přijde i Frankenstein
Čímž jsme se nenápadně dostali ke karikaturám. Jednou z tradic série je skutečnost, že kreslíř Uderzo dá některým z vedlejších postav vizáž známého politika, herce či televizní hvězdy. V albu Asterixova odyssea nám naservíroval těchto pět podob: zmíněný agent Nulanulašestix má tvář Seana Conneryho (a kdo ji nepoznal, tomu napoví agentovo jméno), jeho nadřízený a velitel tajné policie Mordikus vypadá jako francouzský herec Bernard Blier, obchodní příručí Saul Platís je karikaturou René Goscinnyho, Pontský Pilát jako kdyby z oka vypadl Jeanu Gabinovi a mezi Rudovousovými piráty objevíme Frankensteinovo monstrum. Jenže pokud jde o Pontského Piláta, který si na straně 35 známým gestem myje ruce, zde se Uderzo tak trochu spletl. Jak víme, Asterixova dobrodružství se odehrávají v roce 50 před Kristem, kdežto Pontský Pilát vládl v Judeji v letech 26 až 36 našeho letopočtu.
Čímž jsme se nenápadně dostali ke karikaturám. Jednou z tradic série je skutečnost, že kreslíř Uderzo dá některým z vedlejších postav vizáž známého politika, herce či televizní hvězdy. V albu Asterixova odyssea nám naservíroval těchto pět podob: zmíněný agent Nulanulašestix má tvář Seana Conneryho (a kdo ji nepoznal, tomu napoví agentovo jméno), jeho nadřízený a velitel tajné policie Mordikus vypadá jako francouzský herec Bernard Blier, obchodní příručí Saul Platís je karikaturou René Goscinnyho, Pontský Pilát jako kdyby z oka vypadl Jeanu Gabinovi a mezi Rudovousovými piráty objevíme Frankensteinovo monstrum. Jenže pokud jde o Pontského Piláta, který si na straně 35 známým gestem myje ruce, zde se Uderzo tak trochu spletl. Jak víme, Asterixova dobrodružství se odehrávají v roce 50 před Kristem, kdežto Pontský Pilát vládl v Judeji v letech 26 až 36 našeho letopočtu.
. Po řadě peripetií a po strastiplné cestě pouští, kde spolu (již tenkrát!) navzájem válčí Asyřané, Sumerové, Chetité a další pronárody, naši hrdinové přece jen získají potřebný „kamenný olej“ a šťastně se vrací do rodné vísky. Nešťastnou náhodou však tři stránky před koncem o tolik ceněnou surovinu přijdou. Je to škoda, protože v této chvíli má čtenář dojem, že celé dobrodružství a všechna ta námaha byly vynaloženy nadarmo. Má částečně pravdu, jenže dojem frustrace je úspěšně přebit ekologickou stránkou věci. Neboť již tenkrát Panoramix výhodně nahradil naftu šťávou z řepky!
Uderzo + Růžena Steklačová
Pokud jde o kresebnou stránku alba, čtenáře čeká několik příjemných překvapení. Na stranu 26 autor pro ponaučení zařadil plánek celé této Asterixovy odysey, na straně 30 můžeme obdivovat půlstránkové panorama starověkého Jeruzaléma, na posledním obrázku strany 31 nás čeká betlémská idyla, na straně 34 nám Uderzo servíruje ranní ruch u jedné z jeruzalémských bran a konečně na straně 46 objevíme velkolepou půlstránkovou bitku Galů s Římany. Zmiňovat se o závěrečném banketu na posledním obrázku poslední strany je jistě zbytečné.
Pokud jde o kresebnou stránku alba, čtenáře čeká několik příjemných překvapení. Na stranu 26 autor pro ponaučení zařadil plánek celé této Asterixovy odysey, na straně 30 můžeme obdivovat půlstránkové panorama starověkého Jeruzaléma, na posledním obrázku strany 31 nás čeká betlémská idyla, na straně 34 nám Uderzo servíruje ranní ruch u jedné z jeruzalémských bran a konečně na straně 46 objevíme velkolepou půlstránkovou bitku Galů s Římany. Zmiňovat se o závěrečném banketu na posledním obrázku poslední strany je jistě zbytečné.
Růžena Steklačová měla při převodu alba do češtiny nelehkou úlohu. Album je totiž přímo nabito francouzskými slovními hříčkami, které překladatelka musela nahrazovat českými „ekvivalenty“. Nutno dodat, že úspěšně. Stejně úspěšně nahradila většinu vlastních jmen vypovídacími českými „náhražkami“, aniž by se prohřešila na hravém vyznění původní předlohy. Nezanedbatelnou roli v tomto Asterixově příběhu hraje ochočená muška, která obstarává bleskové spojení Nulanulašestixe s jeho nadřízeným. Autor této skutečnosti využil a zařadil do dialogů nezanedbatelný počet z nepřeberného množství francouzských úsloví, ve kterých se vyskytuje slovo „mouche“, tj. muška. Také zde obstála překladatelka se ctí. Jenom na stranu 12 se vloudilo malé nedopatření: fénický kupec Kukuruznik je zde omylem jmenován jako „Choleramoris“.
