Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

MYTOLOGICKÉ PRVKY V KOMIKSU (6) – MÝTICKÁ STRUKTURA PŘÍBĚHU A JEJÍ VLIV NA HRDINU

06.09.2005, autor: Alena Oswaldová

Společným základem (mezi obyčejnou veselicí a jejím mýtickým archetypem) je periodické opakování stvoření a je rovněž jasné, že moderní člověk stále pociťuje potřebu periodicky oživovat tyto scénáře, ať už jsou jakkoli zbaveny náboženského obsahu,“ píše Eliade. Tuto myšlenku potvrzuje i Eco, když říká, že komiksové příběhy se řídí mytologickými konotacemi: při vyprávění mýtu už posluchači/čtenáři znali příběh, věděli, jak hrdina skončí, nevnímali jej proto, aby se nechali překvapit koncem, ale aby mýtus opět, jakoby na vlastní kůži, zažili.




Příběh navíc definuje i postavu a její fyziognomii. „Postava mýtu ztělesňuje zákon, univerzální požadavek, a musí tedy být do určité míry předvídatelná, nesmí nás zaskočit a překvapit.“
V tento okamžik ale do hry vstupuje i románový příběh a požadavky čtenářů na něj. Komiks musí spojit jak mýtus, tak románový příběh: „Postava románu chce naopak být jedním z nás, a to, co se jí může přihodit, je stejně tak předvídatelné jako to, co se může přihodit nám.“ (Umberto Eco, Skeptikové a těšitelé) Postava tedy musí být archetypem – „sumou určitých kolektivních aspirací, a musí tudíž nutně znehybnět v emblematické utkvělosti, díky níž je také okamžitě k poznání, jelikož je však komercializována v rámci produkce románové, pro publikum, které čte romány, musí se podrobit vývoji, který je charakteristický pro vývoj postavy románové.“ Vzniknout musí hrdina, který má rysy mýtického hrdiny, a přitom je „vsazen do románové situace současného typu.“ (Umberto Eco, Skeptikové a těšitelé)
 
Příběh začíná zrozením (příchodem hrdiny), ale končí spíše koncem světa, než smrtí hrdiny. Většina příběhů komiksu je současně určena ke „spotřebě“, příběh tak musí být upraven do podoby, kterou je průměrný čtenář ochoten konzumovat. Drtivé procento produkce komiksu ve Spojených státech (i jinde ve světě) je tak odkázáno na zvůli čtenářů: za prvé si čtenáři nechtějí pamatovat všechny činy hrdiny a peripetie děje (ovšem na druhou stranu skalní fandové mají pečlivě nastudovanou historii komiksu a jeho hrdiny), za druhé je jejich pozornost limitována časem (zejména u novinových komiksů) a energií, kterou chtějí na čtení komiksu vydat. Komiks se tak musí vypořádat s časem (čtenáře) a prostorem (vydavatele), které jsou mu dány Navíc dříve stripy vycházely například jen jednou týdně, v nedělních přílohách novin; Kumermann píše, že prvním stripem, který vycházel denně, byl Mutt and Jeff. Zde je proto zapotřebí rozlišit všechny formální kategorie komiksu: strip, komiksový sešit a komiksová kniha.
 
Strip, jakožto zástupce s nejmenším prostorem i časem, má svá specifika velmi striktní: příběh se málokdy odehrává na pokračování (nemůže být ani řeč o kladení nároků na čtenářovu paměť), takže určitou kontinuitou se stává spíše používání stejných postav než dějové zápletky. Příběh tak končí a začíná zpravidla na třech až čtyřech políčkách. Což znamená, že postava musí být nanejvýš ikonická. Strip na pokračování znamená vedle ikonických postav i mýtický příběh: místo, děj, čas a hlavně hrdina musí naznačovat celý příběh, protože během čekání na další pokračování příběhu nesmí dojít k zapomenutí charakteru příběhu a postav.
 
Komiksové sešity jsou na tom v tomto směru daleko lépe. Přesto příběhy nejsou obvykle dlouhé a spíše se jich v jednom sešitě objevuje několik, aby je čtenář mohl snadno konzumovat.
Poslední kategorií je komiksová kniha. Ta už svým názvem vypovídá, že prostor je prakticky neomezený. Autor nemá pouhé jedno políčko k vyjádření historie postavy, navázání kontaktu s postavou další, posunutí příběhu atp. Kniha je velmi autonomní formát a vhodná zejména pro postmoderní komiksy. U knihy se daleko více uplatňuje i grafická úprava, neboť by měla být jedinečná. Sešity jsou víceméně jednotné, protože vychází podobně jako noviny, tedy často, a čtenáři jsou na určitou úpravu zvyklí.
 
 
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Alena Oswaldová

Související články:


theoriá
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
23.01.2008 VELISLAVOVA OBRÁZKOVÁ BIBLE – PERLA ČESKÉHO „STŘEDOVĚKÉHO KOMIKSU“ (3. POSTAVY PROMLOUVAJÍ)
16.01.2008 VELISLAVOVA OBRÁZKOVÁ BIBLE – PERLA ČESKÉHO „STŘEDOVĚKÉHO KOMIKSU“ (2. KREV A HRDINOVÉ)






    




Joachym


Články nebo blogposty a reakce

Upozornění: Nemám Facebook
(odešel jsem v roce 2020)
ani žádný jiný profily!



Skandální reakce nakladatelství BBart.

V českém komiksovém rybníčku to smrdí, hnije a zapáchá a komiks.cz se to snaží změnit.

Ze zk*rvené Vrány teče smůla

Nakladatelství Comics Centrum zuří! Neskouslo kritickou recenzi

Život našeho Pána











     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2025 Komiks.cz
CC BY-NC-ND 3.0

Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou
postupně vycházet každý týden na pokračování
přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!