Světlo světa spatřil 28. 3. 1969 na Floridě v Miami Beach. V sedmi letech šel se svou matkou po ulici na nákup a na vlastní oči shlédl průběh natáčení jedné scény seriálu Miami Vice. Fascinovalo ho, jak zapálený režisér Michael Mann rozdával pokyny, křičel, chválil herce atd. a právě v té chvíli se dle vlastních slov „rozhodl stát tím samým chlapíkem, který na všechny řve“.
. Jeho rodičům se to nejspíš zamlouvalo také, neboť mu k jeho osmým narozeninám koupili první kameru. Na tu okamžitě začal natáčet krátké amatérské filmy, no a když se pak později rozhodoval, co bude dál, byla filmařina jasnou volbou.
Film nakonec úspěšně vystudoval na Newyorské univerzitě (kterou mimochodem navštěvoval i Martin Scorsese). Ihned po studiu se díky svému příteli, hudebním producentovi Russellu Simmonsovi, vrhl na natáčení hudebních videoklipů – a šlo mu to více než dobře. Režíroval řadu úspěšných hip-hopových klipů a dopracoval se až ke spolupráci s celebritami jako Mariah Carey či Madonna.
Právě Simmons mu také v roce 1997 dohodil režii jeho celovečerního debutu – akční komedie Řeč peněz. Film měl úspěch, a to nejen díky své lehkosti a zábavě, ale i díky dobrému hereckému obsazení - hlavní „dvojku“ ztvárnili Charlie Sheen a Chris Tucker. Ratnerovi ještě nebylo ani třicet a už se ocitl na hollywoodském výsluní. Zrodil se nový expert na tzv. „buddy movies“, jejichž hlavními protagonisty byli vždy vtipní a neustále se dohadující policisté či detektivové.
Držet se schématu
Tak znělo nejspíš Ratnerovo novoroční předsevzetí, neboť hned další rok po Řeči peněz vtrhla do kin jeho další nezávazná akční krimi komedie Křižovatka smrti. Postavy dvou zcela „odlišných“ detektivů, kteří se musí chtě nechtě spojit, ztvárnili opět Chris Tucker, tentokrát ovšem spolu s hongkongskou legendou Jackie Chanem. Snímek zaznamenal dostatečný komerční úspěch na to, aby mohlo vzniknout i pokračování. Ratner tak definitivně potvrdil svou pověst tvůrce nezávazné akční zábavy. Ještě než ale přišla dvojka Křižovatky smrti, Ratner se tuto pověst pokusil neúspěšně vyvrátit. Výsledkem se stala nepříliš záživná rodinná komedie Otec rodiny s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Po prvním výraznějším neúspěchu se tedy Ratner rozhodl opět držet se schématu a do kin proto mohla v roce 2001 vtrhnout již zmiňovaná Křižovatka smrti 2. Dějově přenesená do Hongkongu, více akčnější a nepřekvapivě výdělečnější než jednička.
Superman nežije aneb návrat Červeného draka
. Právě při pracích na Křižovatce smrti 2 přišla Ratnerovi životní nabídka – režie nového Supermana. Projekt Superman Lives byl po neshodách s Timem Burtonem nabídnut právě jemu, navíc se zbrusu novým scénářem od J. J. Abramse (seriál Lost/Ztraceni a celovečerní debut M:I-3). Ratner se do příprav vrhl s radostí, ale se studiem se nedohodl ani na výši rozpočtu, ani na výběru herce pro hlavní roli, takže nakonec celý projekt opustil a chytl se jiné, neméně zajímavé příležitosti.
Tou se pro něho stala adaptace knihy Thomase Harrise s názvem Červený drak (2002), jenž se měla stát prequelem pro oscarové Mlčení jehňátek a Hannibala. Scénář si vzal na starosti oscarový scénárista Ted Tally, který obdržel sošku právě za vynikající psycho-thriller Mlčení jehňátek, do hlavních rolí byly obsazeny hvězdy Anthony Hopkins, Edward Norton a Ralph Fiennes. Úspěch byl tedy předem zajištěn, ale přes veškeré kvality (dle mého názoru je film jednoznačně nadprůměrný) se snímek nedočkal příliš vřelého přijetí, obzvlášť u kritiků, kteří si na něj dle režisérových slov „nejspíš zasedli“.
Křižovatka zamrzá, když se stmívá
Po Červeném drakovi měla následovat třetí (a nejspíš i závěrečná) část Křižovatek smrti, ale místo toho došlo opět na neshody se studiem, a tak bylo natáčení na nějaký čas odloženo k ledu. Žánru krimi-komedie se však Ratner jen tak vzdát nechtěl a nepříliš úspěšně se ujal režie snímku Když se setmí (2004) o vysloužilém manželsko-lupičském páru v podání Pierce Brosnana a Salmy Hayekové.
Předchozí již zmiňované stopnutí režie nového Supermana se Ratnerovi nakonec víceméně vyplatilo. Poletuchy s červenou pláštěnkou se totiž ujal jeho odvěký fanda Bryan Singer, který kvůli tomu opustil své dítko – X-Men. Po snímcích X-Men (2000) a X-Men 2 měl režírovat i závěr celé trilogie, ale Superman byl zkrátka lákavější. Post režiséra x-menovské trojky se tak uvolnil jiným tvůrcům. A mezi ně patřil právě i Ratner…
Poslední vzdor pana Matthewa
. Režie závěrečných X-Men byla nabídnuta mnoha režisérům, mezi kterými asi nejvíc vynikalo jméno Matthewa Vaughna, jenž měl dosud za sebou režii tvrdé, inteligentní a hlavně brilantní britské krimi Po krk v extázi. Do závěru celé trilogie měl právě on vnést patřičně tvrdší a prý i o stupeň realističtější tón. Neshody s producenty jsou ovšem v Hollywoodu na denním pořádku, a tak i nadějný Vaughn nedokázal vzdorovat a rozdělanou práci opustil. Producenti znervózněli – premiéra byla již pevně stanovena a dosud nebyl natočen jediný záběr. Film tak narychlo putoval do klína dalšího odvážlivce: Bretta Ratnera.
Zbytek už nejspíš všichni znáte. Se závěrem trilogie s názvem X-Men: Poslední vzdor se Ratner jakž takž popral a vydělal na tom hromady milionů, což napovídá tomu, že přece jenom nešlo o vyložený „závěr“. Uvidíme, zda Ratner dostane na starosti nějakou další „x-menovku“ nebo si raději zase na nějaký čas odskočí k nějaké té akčně-komediální rychlokvašce.
Výběrová filmografie:
X-Men: Poslední vzdor (2006)
Když se setmí (2004)
Červený drak (2002)
Křižovatka smrti 2 (2001)
Otec rodiny (2000)
Křižovatka smrti (1998)
Řeč peněž (1997)
. Jeho rodičům se to nejspíš zamlouvalo také, neboť mu k jeho osmým narozeninám koupili první kameru. Na tu okamžitě začal natáčet krátké amatérské filmy, no a když se pak později rozhodoval, co bude dál, byla filmařina jasnou volbou.
Film nakonec úspěšně vystudoval na Newyorské univerzitě (kterou mimochodem navštěvoval i Martin Scorsese). Ihned po studiu se díky svému příteli, hudebním producentovi Russellu Simmonsovi, vrhl na natáčení hudebních videoklipů – a šlo mu to více než dobře. Režíroval řadu úspěšných hip-hopových klipů a dopracoval se až ke spolupráci s celebritami jako Mariah Carey či Madonna.
Právě Simmons mu také v roce 1997 dohodil režii jeho celovečerního debutu – akční komedie Řeč peněz. Film měl úspěch, a to nejen díky své lehkosti a zábavě, ale i díky dobrému hereckému obsazení - hlavní „dvojku“ ztvárnili Charlie Sheen a Chris Tucker. Ratnerovi ještě nebylo ani třicet a už se ocitl na hollywoodském výsluní. Zrodil se nový expert na tzv. „buddy movies“, jejichž hlavními protagonisty byli vždy vtipní a neustále se dohadující policisté či detektivové.
Držet se schématu
Tak znělo nejspíš Ratnerovo novoroční předsevzetí, neboť hned další rok po Řeči peněz vtrhla do kin jeho další nezávazná akční krimi komedie Křižovatka smrti. Postavy dvou zcela „odlišných“ detektivů, kteří se musí chtě nechtě spojit, ztvárnili opět Chris Tucker, tentokrát ovšem spolu s hongkongskou legendou Jackie Chanem. Snímek zaznamenal dostatečný komerční úspěch na to, aby mohlo vzniknout i pokračování. Ratner tak definitivně potvrdil svou pověst tvůrce nezávazné akční zábavy. Ještě než ale přišla dvojka Křižovatky smrti, Ratner se tuto pověst pokusil neúspěšně vyvrátit. Výsledkem se stala nepříliš záživná rodinná komedie Otec rodiny s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Po prvním výraznějším neúspěchu se tedy Ratner rozhodl opět držet se schématu a do kin proto mohla v roce 2001 vtrhnout již zmiňovaná Křižovatka smrti 2. Dějově přenesená do Hongkongu, více akčnější a nepřekvapivě výdělečnější než jednička.
Superman nežije aneb návrat Červeného draka
. Právě při pracích na Křižovatce smrti 2 přišla Ratnerovi životní nabídka – režie nového Supermana. Projekt Superman Lives byl po neshodách s Timem Burtonem nabídnut právě jemu, navíc se zbrusu novým scénářem od J. J. Abramse (seriál Lost/Ztraceni a celovečerní debut M:I-3). Ratner se do příprav vrhl s radostí, ale se studiem se nedohodl ani na výši rozpočtu, ani na výběru herce pro hlavní roli, takže nakonec celý projekt opustil a chytl se jiné, neméně zajímavé příležitosti.
Tou se pro něho stala adaptace knihy Thomase Harrise s názvem Červený drak (2002), jenž se měla stát prequelem pro oscarové Mlčení jehňátek a Hannibala. Scénář si vzal na starosti oscarový scénárista Ted Tally, který obdržel sošku právě za vynikající psycho-thriller Mlčení jehňátek, do hlavních rolí byly obsazeny hvězdy Anthony Hopkins, Edward Norton a Ralph Fiennes. Úspěch byl tedy předem zajištěn, ale přes veškeré kvality (dle mého názoru je film jednoznačně nadprůměrný) se snímek nedočkal příliš vřelého přijetí, obzvlášť u kritiků, kteří si na něj dle režisérových slov „nejspíš zasedli“.
Křižovatka zamrzá, když se stmívá
Po Červeném drakovi měla následovat třetí (a nejspíš i závěrečná) část Křižovatek smrti, ale místo toho došlo opět na neshody se studiem, a tak bylo natáčení na nějaký čas odloženo k ledu. Žánru krimi-komedie se však Ratner jen tak vzdát nechtěl a nepříliš úspěšně se ujal režie snímku Když se setmí (2004) o vysloužilém manželsko-lupičském páru v podání Pierce Brosnana a Salmy Hayekové.
Předchozí již zmiňované stopnutí režie nového Supermana se Ratnerovi nakonec víceméně vyplatilo. Poletuchy s červenou pláštěnkou se totiž ujal jeho odvěký fanda Bryan Singer, který kvůli tomu opustil své dítko – X-Men. Po snímcích X-Men (2000) a X-Men 2 měl režírovat i závěr celé trilogie, ale Superman byl zkrátka lákavější. Post režiséra x-menovské trojky se tak uvolnil jiným tvůrcům. A mezi ně patřil právě i Ratner…
Poslední vzdor pana Matthewa
. Režie závěrečných X-Men byla nabídnuta mnoha režisérům, mezi kterými asi nejvíc vynikalo jméno Matthewa Vaughna, jenž měl dosud za sebou režii tvrdé, inteligentní a hlavně brilantní britské krimi Po krk v extázi. Do závěru celé trilogie měl právě on vnést patřičně tvrdší a prý i o stupeň realističtější tón. Neshody s producenty jsou ovšem v Hollywoodu na denním pořádku, a tak i nadějný Vaughn nedokázal vzdorovat a rozdělanou práci opustil. Producenti znervózněli – premiéra byla již pevně stanovena a dosud nebyl natočen jediný záběr. Film tak narychlo putoval do klína dalšího odvážlivce: Bretta Ratnera.
Zbytek už nejspíš všichni znáte. Se závěrem trilogie s názvem X-Men: Poslední vzdor se Ratner jakž takž popral a vydělal na tom hromady milionů, což napovídá tomu, že přece jenom nešlo o vyložený „závěr“. Uvidíme, zda Ratner dostane na starosti nějakou další „x-menovku“ nebo si raději zase na nějaký čas odskočí k nějaké té akčně-komediální rychlokvašce.
Výběrová filmografie:
X-Men: Poslední vzdor (2006)
Když se setmí (2004)
Červený drak (2002)
Křižovatka smrti 2 (2001)
Otec rodiny (2000)
Křižovatka smrti (1998)
Řeč peněž (1997)
