Goražde je městečko ležící v Bosně a Hercegovině, tehdy součásti rozpadající se Jugoslávie. Během války OSN vyhlásila v okolí Goražde jednu z několika "bezpečných zón". Bezpečnost zajišťovali příslušníci mezinárodních jednotek modré přilby, ale podle vyprávění místních tato zóna příliš bezpečná nebyla.

Autentické výpovědi z běžného života
BB Art nám na úvod podzimu naservíroval další, ovšem ne příliš veselé čtení. A potvrzuje, že vážněji laděný komiks si u nás dělá čím dál tím více prostoru. Spiegelmanův Maus, který vyšel před lety, byl zjevením a otřásl starou známou škatulkou komiks = čtení pro děti. Nedávno byl vydán autobiografický Persepolis z Íránu, jehož adaptace jde mimochodem právě do kin. Nyní se dalším přírůstkem do rodiny angažovaných komiksů na zásadní témata stala Bezpečná zóna Goražde: Válka ve východní Bosně 1992-95 od amerického autora Joe Sacca.

Všechny výše uvedené tituly mají jedno společné, jde o autentické vyprávění jednoho konkrétního lidského příběhu v těžké době. Jednotlivé příběhy si nedělají nárok na nějakou univerzální pravdu – nesnaží se rozlousknout určitou historickou událost a říct: takhle to bylo a taková je pravda. Tyto příběhy – a Goražde je toho dobrým příkladem – dají čtenáři mnohem víc, než suchá, (rádoby) neutrální fakta ze stran učebnic dějepisu či z válečných reportáží. Znáte to, jak se snaží v televizním primetimu třemi větami shrnout, co se to v té zemi, kterou možná ani nenajdeme na slepé mapě, za poslední týden stalo. Považte, například heslo občanská válka v Jugoslávii v české wikipedii začíná textem "Občanská válka v Jugoslávii byl válečný konflikt, který začal jako nepokoje mezi jednotlivými státy SFRJ a skončil rozpadem země na dnešní nezávislé státy." S komiksem Goražde přichází krutost a absurdnost válečného konfliktu přímo k vám a neuchvátí vás velkým počtem anonymních mrtvých. Oběti, o kterých se v Goražde mluví, znáte, mají jména, jsou to sousedi, příbuzní či známí.

Válka ve vaší hlavě
Goražde se čte těžko. Nápor emocí, které se na vás z jednotlivých stránek ženou, jsem musel dávkovat do několika dnů v zájmu svého duševního zdraví. Joe Sacco, který sám sebe postavil do hlavní role komiksu, vypráví v elegantním, graficky přehledném hávu prožitý příběh tak, že máte pocit, že jste ve víru dění. Vyprávění nemá přesnou příběhovou linku, kde by úvod obstarala zápletka a závěr rozuzlení s obligátním "vrahem je zahradník". Na 220 černobílých stranách samozřejmě dochází k příběhovým gradacím. Krev tuhne v žilách především v retrospektivách, tedy ve zprostředkovaném vyprávění toho, co zažili místní. Je nutno podotknout, že příběh se okolo hlavní postavy netočí, spíš by se dalo říct, že sám sebe ztvárňující Joe Sacco příběhem proplouvá – to celé stavbě komiksu velmi pomáhá.

Těžiště příběhu netkví v naturalistickém či nechutném vyobrazení války. Naopak – vyprávění z Goražde je náčrtem atmosféry zážitků a událostí, které velmi polehounku člověka vpouští do světa lidí, kteří jsou odříznuti několik let od zbytku světa, po otřesných zážitcích s nejistým zítřkem. To, co se čtenářem "zamává", je hrůza a bezmocnost každodenního života. Neexistuje škola, nejsou léky, do práce teď chodíte na barikády, každé setkání s přáteli či rodinou může být pro ně či pro vás to poslední. Váš soused, kamarád z dětství vám vykradl a vypálil dům, vy jemu na oplátku ten jeho. Stojíte každý na jiné straně barikády a střílíte po sobě a ani vlastně moc dobře nevíte proč…

BB Art se zřejmě rozhodl pro hustě frekventovanou "pravidelnou dávku emocí". Do konce roku se můžeme těšit na druhou knihu z pera stejného autora, tentokráte mapující blízkovýchodní konflikt. Titul nese prozaický název Palestina. Upřímně se na něj těším, ale zároveň z něj mám trochu obavy, protože se bojím, že mě znovu zanese do poměrů, které bych nikomu nepřál. Ale budeme snad před světem zavírat oči?