Až by se jeden divil, že teprve nyní se na našem trhu objevuje komiks s tak populárními figurkami jakými Simpsonovi bezesporu jsou. Přesto komiks Simpsonových u nás není zas až tak vzácný jev. Na různých internetových serverech fanoušci dohánějí co vydavatelé zanedbali, a tak se objevují ke stažení celé sešity s často velmi svérázným překladem (leckdy by bylo srozumitelnější, kdyby bubliny zůstaly bílé). Nicméně monitor je monitor a papír je papír a každý určitě bude souhlasit, že papír při čtení komiksů chutná líp.
. To zjevně napadlo i vydavatelství Crew, kde z USA převzali sbírku prvních čtyř sešitů The Simpsons Comics Extravaganza comics z let 1993 a 1994 a hodili jí na český trh. Škoda jen, že starý dluh je splácen starými bankovkami. Dovedu si tuto publikaci představit v Americe, kde vycházejí Simpsonovi už léta, a tak je reedice starých čísel příjemnou příležitostí pro mladou generaci přečíst si dávno rozprodané příběhy. U nás tato knížka spíše budí dojem zpožděného přivandrovalce, který se tu měl objevit před třinácti čtrnácti lety ve společnosti Ninja želv od Egmontu, Garfielda a Spider-Mana od Semic Slovartu či Komety od pouličních pobudů bez peněz. Současné komiksy Simpsonových vypadají už přeci jen jinak a také se jich objevila spousta mnohem kvalitnějších. Co naplat! Pojďme se tedy podívat, jak vypadaly sešitové příběhy žluté rodinky v době jejich komiksových začátků.
. Je to logické! Kdyby scénáře ke komiksům vymýšlel kvalitní scénárista, asi by byl brzy, ne-li dřív, přeřazen k televizním scénáristům. Steve Vance, autor libreta k drtivé většině komiksů knihy Simpsonovi – komiksové extrabuřty, zůstal u komiksu. Proč asi. Jeho opusy jsou velmi standardní, gagy řídké, dobré fórky vzácné. Zkrátka velmi průměrná práce. Přesně taková, kterou recenzent nenávidí, jelikož nemůže vychválit do nebes kvality, ale ani zrubat podprůměrnost a řemeslný úpadek. Hned v prvním příběhu Kolosální Homer je velmi citelná upocená snaha nacpat do příběhu co nejvíc postav, přičemž mnohé tam mají vyloženě vynucený štěk, zkrátka jen aby tam byly. A nejslabší je pan Vance v závěrech. Ty jsou často podivně a narychlo ukončeny. Naproti tomu se čtenář dočká i několika opravdu dobrých fórků (hlavně takové ty srandičky v B plánech) a celkově jsou příběhy více méně čtivé.
A teď přichází takový oříšek a tím je kreslíř Bill Morrison. Není totiž legrace hodnotit kresbu někoho, kdo musí napodobit něčí rukopis. Samozřejmě, že všechny figurky poznáte, to by si hoši z USA nedovolili, ale přesto se nemohu ubránit dojmu, že je to leckde odfláknuté. Morrisonovi občas ujede ruka, Bart má leckde figuru dospělého chlapíka a celkově mu nejdou moc pohybovky, troufám si tvrdit, že není animátorem, protože kdyby byl, jeho figurky by nebyly tak strnulé a neforemné (k tomu ještě dodatek: u podobných komiksů, které vychází z animovaných seriálů, jsou autory obrázků většinou animátoři, kteří na seriálu pracovali; to platí o Tomovi a Jerrym i o starších komiksech od Disneye). Leckdy též používá na můj vkus příliš silný fix. Navzdory tomu se však jedná o práci víceméně poctivou a podobné výhrady bude mít skutečně jen hnidopich.
. To zjevně napadlo i vydavatelství Crew, kde z USA převzali sbírku prvních čtyř sešitů The Simpsons Comics Extravaganza comics z let 1993 a 1994 a hodili jí na český trh. Škoda jen, že starý dluh je splácen starými bankovkami. Dovedu si tuto publikaci představit v Americe, kde vycházejí Simpsonovi už léta, a tak je reedice starých čísel příjemnou příležitostí pro mladou generaci přečíst si dávno rozprodané příběhy. U nás tato knížka spíše budí dojem zpožděného přivandrovalce, který se tu měl objevit před třinácti čtrnácti lety ve společnosti Ninja želv od Egmontu, Garfielda a Spider-Mana od Semic Slovartu či Komety od pouličních pobudů bez peněz. Současné komiksy Simpsonových vypadají už přeci jen jinak a také se jich objevila spousta mnohem kvalitnějších. Co naplat! Pojďme se tedy podívat, jak vypadaly sešitové příběhy žluté rodinky v době jejich komiksových začátků.
. Je to logické! Kdyby scénáře ke komiksům vymýšlel kvalitní scénárista, asi by byl brzy, ne-li dřív, přeřazen k televizním scénáristům. Steve Vance, autor libreta k drtivé většině komiksů knihy Simpsonovi – komiksové extrabuřty, zůstal u komiksu. Proč asi. Jeho opusy jsou velmi standardní, gagy řídké, dobré fórky vzácné. Zkrátka velmi průměrná práce. Přesně taková, kterou recenzent nenávidí, jelikož nemůže vychválit do nebes kvality, ale ani zrubat podprůměrnost a řemeslný úpadek. Hned v prvním příběhu Kolosální Homer je velmi citelná upocená snaha nacpat do příběhu co nejvíc postav, přičemž mnohé tam mají vyloženě vynucený štěk, zkrátka jen aby tam byly. A nejslabší je pan Vance v závěrech. Ty jsou často podivně a narychlo ukončeny. Naproti tomu se čtenář dočká i několika opravdu dobrých fórků (hlavně takové ty srandičky v B plánech) a celkově jsou příběhy více méně čtivé.
A teď přichází takový oříšek a tím je kreslíř Bill Morrison. Není totiž legrace hodnotit kresbu někoho, kdo musí napodobit něčí rukopis. Samozřejmě, že všechny figurky poznáte, to by si hoši z USA nedovolili, ale přesto se nemohu ubránit dojmu, že je to leckde odfláknuté. Morrisonovi občas ujede ruka, Bart má leckde figuru dospělého chlapíka a celkově mu nejdou moc pohybovky, troufám si tvrdit, že není animátorem, protože kdyby byl, jeho figurky by nebyly tak strnulé a neforemné (k tomu ještě dodatek: u podobných komiksů, které vychází z animovaných seriálů, jsou autory obrázků většinou animátoři, kteří na seriálu pracovali; to platí o Tomovi a Jerrym i o starších komiksech od Disneye). Leckdy též používá na můj vkus příliš silný fix. Navzdory tomu se však jedná o práci víceméně poctivou a podobné výhrady bude mít skutečně jen hnidopich.
.
Sečteno a podtrženo: jedná se o silný komiksový průměr, něco jako kačer Donald pro odrostlejší s tím rozdílem, že v Kačerovi Donaldovi se občas najdou perly, které hýří vyloženě dospěláckými a kvalitními špeky, čehož se u těchto Simpsonů nedočkáte. Nicméně k nějaké té hodince zábavného počtení to pořád stačí.
. Celkový stav publikace je příjemný a velmi solidně provedený. Obálka láká! Otevřeme ji a jsme nabuzeni ještě více černou dvoustranou plnou portrétů slavné rodinky v bílé perokresbě (tento motiv je jakýmsi grafickým refrénem celé knihy). Takové předsádky se už moc často nedělají. Kromě komiksů zde můžeme nalézt ještě takové ty volovinky jako fiktivní reklamy či vystřihovánky. To všechno je příjemně počeštěné a grafik si dal skutečně záležet, aby české nápisy a citoslovce seděly.
. Kde to trochu skřípe je překlad. Petr Putna se sice snažil částečně zachovat mluvu dabingových dialogů z televize (povedl se mu např. pan Burns: „Smithersi – závidím vám vaši mladickou mrštnost a zdatnost.“), ale ve chvílích záchvatu seberealizace se pustil na tenký led originality. Nejvíc je to znát na školníku Williem, který zde mluví jakousi ostravsko-východomoravskou hantýrkou. Je to problém, neboť většinu figur zná čtenář sakra dobře a při četbě slyší hlasy jejich dabérů a přesnou intonaci hlasu. Pak na něj ze stránky promluví Willie a už to nesedne, neboť tak ho nezná. Jindy zase pan překladatel postupoval příliš mechanicky (asi ve chvílích, kdy neměl zrovna náladu). Jinak si nedovedu vysvětlit, proč anglické „pal“ překládá neustále jako „kámo“ když čeština má fůru podobných a lepších výrazů (v jednom starém pexesu to bylo např. „hochu“). Měl jsem problém i s nefonetickým tvarem zdrobněliny jména Homer „Homey“. Tady by asi bylo daleko lepší psát „Houmí“, notabene když na jiné stránce Líza oslovuje svého brášku „Bárte“. K tomu je třeba ještě přičíst poněkud rozpačitý úvodník, který sice údajně psal samotný Matt Groening, ale svou infantilností připomíná úvodníky ze Čtyřlístků. Čerti vědí jestli je chyba v překladu či originálu.
.
Jak to tedy shrnout? Celkově se jedná o solidní mainstreamový kus. Žádná bomba ani extrabuřt, ale ani kanální výtěr. Škoda jen, že vydavatelé nesáhli po nějakém lepším výběru. Nicméně milovník Simpsonových zklamán nebude a vlastně ani středně bohatý konzument komiksů. My chudší však přece jen ty tři kila v peněžence raději dvakrát obrátíme a necháme si projít hlavou, zda by nebylo lepší pořídit si za stovku kvalitního Lucky Lucka a zbytek prochlastat.
