. Vážení čtenáři, měli jste někdy chuť objednat si hitmana, nájemného vraha, aby za Vás zlikvidoval Vaše nepřátele, kteří Vám ničí nervy, ožebračují Vás o miliony a trapně zesměšňují před ženou Vašich snů?! Já tedy ANO. A kdybych osobně znal takovou postavu (a objednal), tak bude asi polovina mého rodného města mrtvá, protože jsou to všichni lumpové, mí nepřátelé a vůbec špatní lidé.
A tak je možné, že dva autoři komiksového alba Hitman, scénárista Garth Ennis a kreslíř John McCrea, zrovínka takového zabijáka hledali, a nejspíš nenašli, a proto si jej napsali a nakreslili. Čímž udělali pro komiksový svět v celku záslužný čin. Dokonce vnutili hlavnímu hrdinovi civilní jméno Tommy Monaghan a přidali mu do kolébky megasupervlastnosti, a zdůvodnili to tím, že jej prý kousnula přerostlá mimozemská (upírská) příšerka. Jako nejlepší z těch vlastností se jeví pravděpodobně telepatie, ovšem náš Tomáš ji moc neovládá, jelikož pořád dostává od někoho na držku a furtum furt má potrhaný límec. A nepřátel je celá řada, ať už je to Batman, Joker, Moe Dubelz, Nightfist, či pekelní Vládci Zbraně, a všichni jmenovaní jej mají rádi asi jako osinu v zadku a on je také miluje se stejnou srdceryvnou vřelostí.
. A kromě toho - hnedle od začátku musí zmasakrovat v proslulém městě Gotham pár ubohých šašků, zahrát si s partou kámošů poker, zamilovat se do urostlé děvy jménem Wendy, vykydlit (jak by podotknul Lobo) jednoho Mawzira a hlavně neporušit svojí vnitřní dohodu, že nezabije člověka o němž usoudí, že je to DOBRÁK (vy někoho takového znáte?)… A mezi tím akce, akce, samá akce; občas slušný fórek, sem tam kecy o kamarádství, vzpomínání na idiotskou armádu, studený déšť na konci a… a takový je v krychli celý děj. Holt - těžký, přetěžký je život pracujících nájemných zabijáků…
Varování pro mladistvé do 8 let: POZOR, TADY SE NEJEN STŔÍLÍ, ALE OBČAS LETÍ I GRANÁT!
Velmi krásně o tom všem napsal v předmluvě Steve Dillon a hlavně majitel jedné komiksové prodejny, jistý pan Kevin Smith (jo, ten, co natočil také dementní film " Jay a Mlčenlivej Bob vrací úder"). Ten vysmolil, že číst Hitmouše je jako jíst pořádnou porci zmrzliny a pak si uvědomit, že je vlastně procpaná vitamíny a minerály, a že nic lepšího v oblasti komiksu asi neexistuje a nikdy neexistovalo. Tento člověk je opravdový Američan, který vše vychválí, přecení, nafoukne, vyfantazíruje a hlavně zdůrazní, že jedině u nich a jedině v USA, ač jsou oba autoři z mlžného Belfastu, je vše OK a best a vůbec all right.
Netvrdím že album je špatné; je dobré, slušné, a kdo má rád hodně bouchaček, tak si pochrochtá, ale tento rok jsem četl daleko lepší, např. Punishera 2 od stejného autora (očekávejte brzo na svých monitorech!) a nebo i v poslední době vydaný italský Eymerikův hněv. U nás platí pořekadlo: "hodně honců - zajícova smrt", a můj pocit je takový, že Ennis prostě napráskal do svého díla všechny a všechno, a řádně s tím ve vysokém šejkru zamíchal. Možná, že se mnou nebudete souhlasit, ale nemám rád, když na každé druhé stránce se objeví tlupa dalších superhrdinů a nebo superzáporníků a začíná nepřehledná mela a všichni nakonec upečou dort podle knihy Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Snad to mají v Americe tak v oblibě, když ke všemu navíc věří, že wrestling je doopravdy, že kosmonaut Neil Armstrong opravdu skákal po měsíci, ale moje maličkost ne…
. A co kresba? Samozřejmě Kevin Smith napsal: "Nikdo nedokáže tak vyjádřit orgastičnost přestřelky a i její následky líp, než tenhle parchant" (a myslí tím Johna McCreu) a ve vychvalování pokračuje vesele dál. Rozsudek komiksoveho inkvizitora (tedy mne) ale zní: nejsladší čokoládový dort, s báječnou náplní, s nápisem "Vše nejlepší", avšak bez té malé třešinky, která zde prostě chybí. Možná, že jsem příliš přísný a Vás, nenasytné čtenáře, komiks okouzlí až k samému vyvrcholení (samozřejmě komiksovému), a mojí recenzi poplivete snůškou zelených slin. Máte na to vlastní svaté právo. Ale pamatujete si, když v jednom z časopisů značky CREW vyšel Hitman versus Lobo? Tak to vám byla taková bžunda, že se směji dodneška a jeho skvělý děj patří mezi moje nejoblíbenější literární díla, srovnatelné s díly Dostojevského a Cronina. K pomyslnému vrcholu nezbývalo mnoho. Škoda.
Měj se, Hitmane, jsi slušný chlápek, neurazíš; možná, že jsem čekal více a neměl jsem se tak těšit, když jsem se dozvěděl, že na začátku podzimu vkráčíš mezi nás rozsévat smrt a zkázu. Je dobře, že jsi navštívil naší malou českou zemičku, budeš tu mít kupu práce a možná, že tvůj kmenový autor napíše další pokračování s názvem "Hitmouš versus Kajínek" či "Pro Standu vše, myslím to upřímně". Pokud tě však dřív neodsoudí nějaký český soudce za malichernou kravinu jako je třeba zákaz parkování.
Good bye, a nezapomeň si vzít svoje černé brýle…