. Další podstatnou věcí v Mullerdómu je všudypřítomný Mullerův znak a jemu podobný znak Mulldoru. Musí útočit ze všech stran, je na stěnách domů, vepsaný ve štítech obchodů, je na oblečení, i vytetovaný na čelech Mullerových věrných. Typografie a nápisy jsou - viz Úvod - nedílnou součástí "Domu". Snažil jsem se, věren předloze, zaplavit prostor reklamními panely a upoutávkami, které měly vylézat ze všech koutů. Upoutávky na cizí světy, které nabízí podvodná společnost Vesmír, reklamy na výrobky, které jsou nezbytné na těchto neexistujících planetách nebo propagace kostky Ova, kterou si tak vychvaluje stařec v druhém obraze. S tímto dobrým úmyslem jsem nakreslil řadu reklamních cedulí, na které ve výsledku už bohužel nezbyl prostor.
.
. Masky měly být hodně fantastické, a v případě všech obyvatel Mullerdómu co nejvíc odlidštěné. Jenom Petr Brok a Princezna Tamara měli být "lidští", zatímco Admirál, gangsteři z Eldoráda a nebo veškeré podoby Ohysvera Mullera měly být pokřivenými démony.
V maskách Mullera se opakuje motiv mullerovské bradky jak v Milordovi, tak v Agentovi, či princi Ačorgenovi; ten, jakožto obyvatel hvězdy Ačorgene tera Molistergen, musel být kompletně nelidský, hmyzí. (Výborně jeho charakter herecky vytvořil Filip Jevič.) Zejména potřeba hmyzích očí u masky Prince Ačorgena nás navedla na technologii plastových výlisků, která byla použita už Danielou Klimešovou v představení Disco Pigs (Disk 2002). Co se týká rychlosti výroby, velice se tato technologie osvědčila. Masky jsou z polymeru a vakuově zpracované.
Co se týká neviditelnosti Petra Broka, zkoušeli jsme různé experimentální postupy s projekcemi a se světlem, abychom nakonec zůstali u čistě divadelního výrazu, kdy se Petr Brok za neviditelného prohlásí.
Tento text je součástí diplomové práce Jana Bažanta Inspirace komiksovými principy pro použití v divadelním prostoru (Katedra alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, Praha 2004). Redakčně upraveno.
